ROZHOVOR - Svět letos zažil tři nejteplejší měsíce v historii měření a odborníci s obavami vyhlížejí další oteplování. Podle známé meteoroložky Dagmar Honsové bude k dalšímu zvyšování teploty v následujících letech zřejmě docházet, takové extrémní sucho, jako bylo loni, nás ale zřejmě nečeká. V rozhovoru pro server EuroZprávy.cz také prozradila, že o zasněžené zimy se zatím u nás bát nemusíme.
Podle amerického Národního úřadu pro ovzduší a oceány zažil svět nejteplejší březen, únor i leden v historii měření. Čím je to způsobeno?
K nárůstu teploty přispěl jednak jev El Niňo, který má v určitých letech za následek změny proudění větru a tím velký vliv na počasí na celé Zemi a samozřejmě i globální změny klimatu způsobené člověkem.
Dá se předpokládat, že se podobný trend bude držet i v dalších letech?
K nárůstu teploty zřejmě bude v důsledku vlivu člověka docházet i nadále.
Může se například stát, že v dohledné době zažijeme v našich končinách zimu zcela bez sněhu?
Oteplování je jevem pozvolným a i díky tomu se v nejbližších desetiletích lyží ještě vzdávat nebudeme. Nicméně bude platit, že dnů se sněžením bude v nižších polohách v globálu ubývat. To ale neznamená, že například příští zima nemůže být u nás na sníh bohatá, podobně jako 2008/2009.
Můžeme očekávat, že letošní léto bude vzhledem k doposud vysokým teplotám v něčem výjimečné? Čekají nás například extrémní teploty nebo větší počet slunečných dní?
To, jaké bude letošní léto nelze zatím předpovědět – jednak to numerické modely prostě neumí (na přírodu jsme krátcí) a jednak neexistují žádné závislosti v počasí mezi jednotlivými ročními obdobím. Nicméně loňské léto bylo, co se teplot týče, opravdu extrémní, takže si troufám tvrdit, že tak suché a teplé léto letos nepřijde.
Loni se Česko kromě tepla potýkalo také s extrémním suchem. Bude se letos situace opakovat?
Ještě daleko hůře než teploty, se z delšího časového hlediska „předpovídají" srážky. Naštěstí podzim a letošní zima deficit srážek z velké části doplnila a i letošní jaro je zatím na srážky bohaté. Takže to s vodu zatím nevypadá nijak špatně.
Podle nedávných údajů OSN průměrná teplota za posledních 100 let narostla o 0,74 °C. Letošní březen ale průměrné březnové teploty za 20. století překonal o 1,22 stupně. O čem to vypovídá? Znamená to, že se oteplování urychluje?
Na jedné straně je sice zásah člověka čím dál tím vyšší, na straně druhé máme neustále dokonalejší měření.
Před několika dny podepsali zástupci 175 zemí v New Yorku klimatickou dohodu, která má oteplování planety zmírnit. Je ale možné oteplování zcela zastavit?
Slovo „zmírnit" klimatickou změnu je rozhodně vhodnější. Obávám se, že tzv. skleníkové plyny bude lidstvo produkovat i nadále.
Je oteplování naší planety nevratný proces? Nebo se mohou v řádu několika desítek let teploty zase začít snižovat?
Pokud se budeme držet posledních vědeckých studií, které dokazují, že oteplování je způsobené zejména lidskou činností, tak i přes to, že bude docházet ke snižování produkce CO2 , ke zvyšování teploty docházet bude.
Témata: Dagmar Honsová, počasí, rozhovor
Související
19. února 2019 16:45
16. února 2019 22:32
17. prosince 2018 11:06
23. června 2017 23:47
20. února 2017 11:56
17. srpna 2016 16:04