Jak člověk škodí Zemi? Globální teplota ročně systematicky roste

Globální teplota na planetě Zemi od poloviny 70. let 20. století systematicky roste. Do loňského roku celková teplota vzrostla téměř o 1 °C, což je na tak krátké období (přibližně 40 let) opravdu hodně. Samozřejmě, klima se v historii naší planety měnilo, a to i poměrně výrazně (od dob, kdy byla Země jednou velkou ledovou koulí, po periody s ještě teplejším klimatem, než je to dnešní), ale většinou se jednalo o pomalejší změny spojené také s pohybem kontinentů. Výjimkou byla náhlá ochlazení vyvolaná vlivy jako jsou velké sopečné výbuchy nebo dopady meteoritů. 

O vlivu člověka na klima naší planety se již vedla řada diskusí a sporů, ale faktem je, že tento mimořádně rychlý nárůst teplot skvěle koreluje s rychlostí rozvoje průmyslových technologií, z nichž řada životní prostředí významně ovlivňuje. Zcela bez debat je fakt, že v atmosféře rostou koncentrace některých plynů, které by přirozeným vývojem (bez vlivu člověka) zvyšovány nebyly. Vždyť například auta produkující velké množství polutantů dříve vůbec neexistovala.

Jako důkaz vlivu lidské činnosti na nárůst znečištění vzpomeňme ještě Montrealský protokol, který v roce 1987 omezil používání látek poškozujících ozonovou vrstvu. Díky němu se koncentrace těchto látek v ovzduší snížila a ozonová vrstva se nyní postupně „hojí“.

Evidentní je také člověkem způsobené zvyšování koncentrací oxidu uhličitého, který patří mezi skleníkové plyny. Jeho přítomnost v atmosféře ovlivňuje celkovou radiační bilanci (méně záření je emitováno ze Země pryč) a teploty v blízkosti zemského povrchu rostou. Současné klimatické modely dokáží toto působení poměrně dobře modelovat a vazba mezi nárůstem koncentrací oxidu uhličitého a vzestupem globálních i místních teplot je zřejmá.

Na základě nejméně optimistických scénářů vývoje skleníkových plynů tyto modely predikují zvýšení teplot na území Evropy přibližně o 4 °C za století. Takto velké zvýšení teplot může mít mimo jiné vliv na procesy, o kterých pomalu ani nevíme. Například se může zcela změnit velkoprostorová cirkulace vody v oceánech (a na to podle výzkumů stačí i nárůst teplot o 2 °C), díky čemuž se naprosto změní klimatické podmínky v jednotlivých částech světa (vzpomeňme na teplý Severoatlantský proud, který ohřívá prakticky celou jihozápadní polovinu Evropy).

Témata:  globální oteplování,  počasí