Praha - Evropa má za posledních tisíc let za sebou i sušší období, než na jaké Evropané byli zvyklí v posledních desítkách let. Hydroklimatické poměry se začaly měnit v poslední stovce let a nejprve to vypadalo, že trend půjde k vlhčímu klimatu. To ale nyní platí jen o severu Evropy, naopak jih je sušší. Vyplývá to z výzkumu vědců z České zemědělské univerzity (ČZU), jehož výsledky popsal ČTK jeden z členů vědeckého týmu Martin Hanel, který vede katedru vodního hospodářství na Fakultě životního prostředí ČZU.
Sucho i teplotní a srážkové extrémy ovlivňují plány na využívání vodních zdrojů a hospodaření s vodou. O problémech spojených s těmito vlivy se v Česku více hovoří od roku 2015, kdy ČR postihlo extrémní sucho. Vědci se ale zaměřili na delší časové období. Chtěli zjistit, jak to v Evropě a zvláště té střední vypadalo se srážkami před několika staletími. Posloužily jim k tomu informace z databáze Old World Drought Atlas, které vycházejí z šířky letokruhů u stromů. Ty přímo souvisí s tím, zda byl tehdy suchý nebo vlhký rok.
Podle vědců se prokázalo, že poměrně vlhké období, které v Evropě panovalo v posledních dekádách, tu nebylo vždy. Za sledované tisícileté období bylo naopak větší sucho. "Nejzajímavější je, že posledních 100 let to vypadalo, že se Evropa posune spíše k vlhčím podmínkám, což je v rozporu s tím, jak to chápeme dnes," uvedl Hanel.
Vědci zaznamenali také "rozevírající se nůžky" mezi severem a jihem Evropy. Zatímco sever spěje k vyšší vlhkosti, na jihu srážek a vody ubývá. Česko leží v pásu přechodu a nedá se pro něj s jistotou předpovědět, kam se vývoj bude ubírat. "Do 70. let to vypadalo, že sledujeme trend k pluviálním (více srážkovým) podmínkám. Někdy na začátku 80. let došlo ke zlomu a od té doby dochází k ubývání vlhkosti a k vysušování," popsal vědec. Nedá se ale říci, zda to tak zůstane.
Proč se rozdíly mezi severem a jihem zvětšují, není úplně jasné. Podle Hanela za to mohou změny teplot jen částečně. "Do jisté míry změny teploty vliv mají, ale není to tak jednoduché. Neplatí, že roste teplota, a proto je větší sucho. Souvisí to ještě s atmosférickou cirkulací," uvedl. Vyšší teploty způsobují sice vypařování většího množství vody, cirkulace má ale vliv na to, kde tato voda zkondenzuje a spadne. A to je spíše na severu Evropy.
Výsledky výzkumu jsou podle Hanela v souladu se simulacemi klimatických modelů, které berou v úvahu zvyšování množství skleníkových plynů. "Význam mají pro pochopení kontinuity a dávají nám větší nadhled při vnímání současného stavu," dodal.
Vědecký tým z ČZU vedl Yannis Markonis, kromě Hanela v něm byli Petr Máca a Jan Kyselý z katedry vodního hospodářství. Spolupracovali s odborníkem na paleoklimatologii Edwardem R. Cookem z Kolumbijské univerzity v New Yorku a výsledky konzultovali s dalšími zahraničními vědci. Jejich studii na začátku května publikoval časopis Nature Communications.
Související
11. října 2022 15:56
20. září 2022 14:16
23. srpna 2022 15:25
20. srpna 2022 14:14
19. srpna 2022 20:07
