Současné horké počasí vydrží do pátku. Meteorologové rozšířili výstrahu

Tropické teploty přesahující třicetistupňovou hranici budou pokračovat v Česku i v příštích dnech. Meteorologové očekávají, že ochlazení přijde až během víkendu, s výjimkou oblasti jihu a jihovýchodě Moravy, kde se maximální teploty budou udržovat nad 31 stupni Celsia i v sobotu.

Dnes a zítra podle výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu odpolední teploty překročí 34 stupňů. Do pátku by se pak měly pohybovat nad hranicí 31 stupňů. Takové teploty představují velmi vysokou zátěž na lidský organismus a hrozí nebezpečí přehřátí a dehydratace.

Vedra se mohou projevit také v dopravě, například vybočením a lomem kolejnic kolejové dopravy v důsledku jejich roztažení horkem. Podle expertů se doporučuje dodržovat pitný režim, zvýšit konzumaci neslazených nealkoholických nápojů, které je vhodné kombinovat s minerálními vodami.

Je také potřeba omezit tělesnou zátěž a nepobývat na přímém slunci v poledních a odpoledních hodinách, nenechávat děti nebo i zvířata v automobilech zaparkovaných na přímém slunci a věnovat zvýšenou pozornost malým dětem, starším a nemocným občanům.

Česko čelí další vlně veder, která zasáhla řadu zemí Evropy. Francie očekává v následujících dnech nejspíše nejsilnější vlny veder od začátku letošního léta. Meteorologické předpovědi naznačují, že teploty by mohly na některých místech dosáhnout až 40 stupňů Celsia.

Rostoucí teploty přicházejí uprostřed mas teplého vzduchu, které se ze Sahary přesouvají přes Alžírsko a Maroko. Nejvíce postiženými oblastmi budou pláně v severní Itálii a pobřeží Tyrhénského moře, kde rtuť na teploměru dosáhne 40 stupňů Celsia, a Sardinie, kde se očekává 42 stupňů Celsia. Vedra dále zasáhnou i Německo či Švýcarsko nebo Francii.

Svět v poslední době sice zažíval nejteplejší roky v historii, působil na něj ale jev La Niña, který sehrál roli dočasné brzdy rostoucích globálních teplot. Během tohoto jevu jsou na jižní části světa zimy obvykle teplejší, zatímco severní část zažívá chladnější zimy. La Niña, který podle NOAA může vést k výraznějším hurikánovým sezónám, ale nyní končí. A nastupuje obávaný El Niño.

Hlavními projevy El Niño jsou zvýšené teploty povrchového oceánu, které mohou ovlivnit atmosférické podmínky po celém světě. Tento jev má dopady na klima na globální úrovni, může ovlivnit srážky, teploty, proudění vzduchu a další meteorologické vzorce ve velkých částech naší planety.

Letos je zatím situace nejhorší. Průměrná teplota za červenec 2023 je podle Světové meteorologické organizace nejvyšší v historii, konkrétně o 0,72 stupně Celsia teplejší než průměr z let 1991–2020 za červenec. A situace se jen tak nezlepší. "Odhady nám ukazují, že existuje 66% šance, že se globální mírné pásmo může oteplit o více než 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře," řekl Chris Hewitt, vedoucí klimatických služeb WMO.

Zdůraznil, že plný dopad klimatického jevu bude zřejmý v roce 2024 a dodal, že Země by mohla v příští půl dekádě zažít nejteplejší roky vůbec. El Niño by mohlo způsobit problémy například v zemědělství, a mnoho zemí v jižní a jihovýchodní Asii již přijímá opatření k zachování zásob. Indie například zakázala vývoz mnoha odrůd rýže, zatímco části Indonésie plánují brzkou sklizeň.

Náhlé horké počasí ale také ovlivňuje fyziologii lidského těla a některé studie prokázaly korelaci mezi vlnami veder a psychickými problémy. Odborníci však tvrdí, že nejčastějším negativním dopadem na zdraví vyvolaným horkem je propuknutí nemocí přenášených komáry, jako je malárie a horečka dengue.

Generální tajemník OSN António Guterres podle televize CNBC nedávno vyzval k okamžitým radikálním krokům v boji proti rychle postupující klimatické změně. Rekordní teploty zaznamenané v červenci podle něj totiž ukazují, že Země už přechází z fáze globálního oteplování do "éry globálního varu".

Podle vědců byly extrémní vlny veder na třech kontinentech minulý měsíc zapříčiněny klimatologickou krizi způsobenou člověkem. Bez klimatických změn by tak velká vedra nebyla možná, ukazuje analýza mezinárodního klimatologického a meteorologického sdružení World Weather Attribution (WWA).

Ohromující horko ohrožující životy a lesní požáry v jižní Evropě a Severní Americe by byly "prakticky nemožné" bez umělého globálního oteplování, uvedli podle serveru Politico vědci, kteří posuzují roli změny klimatu v extrémních povětrnostních jevech, poté, co zanalyzovali nebezpečné vlny veder, které se v červenci přehnaly severní polokoulí, ničily úrodu, vyvolávaly lesní požáry a zabíjely lidi na třech kontinentech.

Ve skutečnosti by se mohlo stát, že toto co nyní zažíváme bude v budoucnu patřit k těm chladnějším létům, pokud rychle nepřestaneme spalovat fosilní paliva, varuje spoluautorka studie Friederike Ottová, klimatická vědkyně z Imperial College London. Podle ní ani toto ještě není nová hranice normálu, protože dokud budeme spalovat fosilní paliva, počasí se bude stále zhoršovat.

Podobnou myšlenku minulý měsíc prezentoval expert na klimatologii Peter Kalmus z Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Tvrdí, že současné léto, plné vln místy nesnesitelných veder, je to nejchladnější, jaké do konce života zažijeme. Nadcházející roky podle něj budou jen horší. A ostatní vědci z uznávaných organizací mu dávají za pravdu.

Vědec varoval, že letošní léto bude nejchladnější, jaké po zbytek svého života zažijeme. Vlny veder budou podle něj Evropu, USA a Asii devastovat stále více, stejně jako záplavy, monzuny a tajfuny. "Většina lidí stále neví, v jakém nebezpečí jsou," uvedl Peter Kalmus na twitteru.

Témata:  počasí,  Klimatické změny