Vědci naměřili extrémní počasí. Teploty vystoupaly o 20 stupňů

Teploty na severním pólu v neděli vystoupaly o více než 20 °C nad dlouhodobý průměr, což znamená, že překročily hranici, při které začíná tát led. Již v sobotu naměřily meteorologické modely v oblasti severně od norského souostroví Špicberky teplotu o 18 °C vyšší, než je průměr z let 1991–2020. V neděli pak tento teplotní rozdíl překročil hranici 20 °C.

„Jedná se o extrémní událost zimního oteplení,“ uvedl Mika Rantanen z Finského meteorologického institutu. „Možná ne úplně nejextrémnější, jaká byla kdy zaznamenána, ale stále na horní hranici toho, co může v Arktidě nastat.“

Globální oteplování způsobené spalováním fosilních paliv zvýšilo teplotu planety přibližně o 1,3 °C oproti předindustriálnímu období. Póly se však oteplují mnohem rychleji, protože odtávající mořský led snižuje schopnost odrážet sluneční záření. Rostoucí průměrné teploty vedou k častějším a extrémnějším vlnám veder v létě i k neobvykle mírným zimám.

Podle Juliena Nicolase z evropské služby Copernicus pro změnu klimatu souvisí aktuální vysoké teploty v Arktidě s hlubokou tlakovou níží nad Islandem, která způsobuje silný příliv teplého vzduchu směrem k severnímu pólu. K oteplování navíc přispívají neobvykle teplé vody v severovýchodním Atlantiku, které posilují větry přivádějící teplý vzduch na sever.

„Tento typ události je poměrně vzácný, ale nemůžeme bez další analýzy přesně určit, jak často se vyskytuje,“ uvedl Nicolas. „Víme, že podobné oteplení nastalo v únoru 2018.“

Data z Copernicus ukazují, že v neděli dosahovala průměrná denní teplota v okolí severního pólu více než 20 °C nad normálem, přičemž absolutní hodnoty teplot se pohybovaly nad -1 °C až na 87. rovnoběžce severní šířky. Tyto údaje potvrdila i arktická sněhová bóje, která v neděli zaznamenala teplotu 0,5 °C.

Vědci odhadují globální teploty na základě analýzy miliard měření ze satelitů, lodí, letadel a pozemních meteorologických stanic. V odlehlých oblastech, jako je centrální Arktida, kde je přímých měření méně, je však obtížné přesně určit velikost teplotní anomálie.

„Všechny modely, které jsem viděl, naznačují teplotní odchylku přes 20 °C,“ říká Rantanen. „Domnívám se, že se pohybuje v rozmezí 20 až 30 °C.“

Arktida se od roku 1979 otepluje téměř čtyřikrát rychleji než zbytek planety a extrémní teplotní výkyvy se stávají stále běžnějšími.

Podle klimatologa Dirka Notze z Hamburské univerzity je vzestup teplot nad bod mrazu obzvláště alarmující, protože urychluje tání ledu. „S tímto faktem nelze smlouvat – led bude mizet dál, dokud budou teploty růst.“

Studie, kterou Notz spoluautorizoval v roce 2023, ukázala, že Arktida ztratí svou letní mořskou ledovou pokrývku i při drastickém snížení emisí skleníkových plynů.

„Očekáváme, že Arktický oceán poprvé ztratí svůj letní led v průběhu příštích dvou desetiletí,“ dodává Notz. „Bude to pravděpodobně první krajina, která zmizí v důsledku lidské činnosti, což znovu dokazuje, jak silně jsme začali ovlivňovat podobu naší planety.“ 

Témata:  Arktida