Sedmadvacítka považuje Arktidu za region strategického významu a hodlá použít unijní prostředky na podporu udržitelného rozvoje v oblasti. "Arktida se otepluje až třikrát rychleji než zbytek planety. Tání ledu a rozmrzání permafrostu v Arktidě dále urychluje klimatickou změnu a má obrovské řetězové efekty," upozornil eurokomisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius. EU, která přiznává i své environmentální stopy v regionu, slíbila podporu ochrany arktických moří a výzkumu tajícího permafrostu, tedy věčně zmrzlé půdy.
Unie bude usilovat o zákaz těžby v nových ložiscích ropy, uhlí a zemního plynu v Arktidě, což má být součástí ochrany regionu silně zasaženého klimatickou změnou. Návrh Evropské komise sice odráží snahy EU posílit svou roli ve světě, ale na Arktidu má dosud jen omezený vliv. Není členem Arktické rady, regionálního koordinačního orgánu. Členy jsou však tři unijní státy - Dánsko, Finsko a Švédsko.
Podle ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož země je jedním z největších exportérů ropy a zemního plynu a těží fosilní paliva i v Arktidě, by Moskva z případného zákazu profitovala díky zvýšení cen. "Pokud taková rozhodnutí povedou k určité cenové volatilitě, (ruská ekonomika) by tolik neutrpěla. To proto, že omezíme produkci, ale dostaneme ceny, které jsme chtěli," řekl podle agentury Reuters Putin na energetické konferenci v Moskvě.
