Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Putin nařídil zahájit výstavbu železnice v Arktidě, kvůli exportu

Vladimir Putin, prezident Ruské federace
Vladimir Putin, prezident Ruské federace
Foto: kremlin.ru

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil zahájit výstavbu železnice v arktických oblastech Ruska jako součásti nových dopravních koridorů, které by umožnily přeorientovat vývoz ruských energetických surovin ze západu na východ. Projekt této dráhy se přitom vláda podle tisku chystala odložit kvůli zhoršení ekonomické situace pod vlivem války na Ukrajině a západních sankcí.

Putin podle agentury TASS vyčetl Západu, že zřeknutí se normální spolupráce s Ruskem, včetně zřeknutí se části ruské ropy, plynu a uhlí, postihlo miliony Evropanů a vyvolalo "skutečnou energetickou krizi", jejíž důsledky cítí i Spojené státy, a bezprecedentní inflaci v západních zemích.

Prezident zároveň připustil, že i Rusko se kvůli tomu potýká s problémy. Současně ale upozornil, že zemi se tak otvírají alternativní možnosti a nové příležitosti.

"Pokud jde o ruskou ropu, plyn a uhlí, můžeme zvětšit jejich spotřebu na domácím trhu, stimulovat důkladné zpracování surovin a také zvýšit dodávky energetických surovin do jiných částí světa, tam, kde jsou skutečně zapotřebí," řekl.

Zdůraznil, že k vyřešení tohoto problému je nutné rozvíjet dopravní koridory, včetně železnice vedoucí polárními končinami.

"Arktická stavba na této magistrále má začít ještě letos. Obracím na to pozornost vlády, ruských drah, Gazpromu a dalších společností podílejících se na projektu - a to je přímý rozkaz a podle toho k tomu přistupujte," prohlásil Putin podle TASS.

Zmiňovaná železnice měla být podle dřívějších plánů a projektů dokončená již v příštím roce, ale ve skutečnosti její stavba ještě nezačala. List Kommersant minulý měsíc napsal, že ruská vláda se chystá celý projekt odložit kvůli zhoršení ekonomické situace v důsledku vojenské operace na Ukrajině a západních sankcí.

Putin nyní zdůraznil, že uvedení severské železnice do provozu ulehčí břímě přepravy nákladů po Transsibiřské magistrále a Bajkalsko-amurské magistrále. "To je zásadně důležitě z hlediska přeorientování našich základních vývozních komodit na východ," prohlásil s tím, že po zmíněné magistrále v Amurské oblasti nyní "jede vlak každých pět minut".

Spojené státy, Kanada, Británie a Austrálie zakázaly dovoz ruské ropy v reakci na ruskou invazi na Ukrajině, zatímco Evropská unie zůstává v této otázce rozdělena, připomněla agentura Reuters. Dodala, že tradiční klienti omezují ruské dodávky, a tak nutí Rusko omezovat těžbu. Moskva je nyní připravena prodávat ropu a ropné produkty "spřáteleným zemím v jakémkoli cenovém rozpětí", řekl dnes listu Izvestija ministr energetiky Nikolaj Šulginov.

Rusko tvrdí, že jeho cílem je demilitarizovat a "denacifikovat" Ukrajinu v operaci, která narazila na tvrdý odpor ukrajinských sil a vyvolala rozsáhlé západní sankce.

Témata:  Vladimír Putin Arktida

Související

Aktuálně se děje

8:11

Další drama při přistání v Praze? Pondělní incident na hodinu ochromil letiště

Pražské letiště v posledních dnech přitahuje komplikace. V sobotu musel letoun aerolinek Turkish Airlines opakovat přistání, v pondělí nastaly na Ruzyni další potíže. Tentokrát unikla kapalina z jednoho letounu, což vedlo k dočasnému omezení provozu. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Vladimir Putin

Komentář

Putin se Zelenského bojí. Ukrajinský lídr zosobňuje vše, co ho děsí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden veřejně vyzval ruského diktátora Vladimira Putina, aby se ve čtvrtek osobně dostavil na jednání do Istanbulu. Reagoval tak na předchozí (a zjevně neupřímný) návrh Moskvy o možném setkání v Turecku. Co však Kreml zřejmě neočekával, bylo, že se Zelenskyj rozhodne obrátit jejich hru proti nim a přenést odpovědnost za (ne)účast přímo na Putina. Tím Zelenskyj zasadil ruskému režimu strategický úder, na nějž nebyl připraven.