Používáte na internetu bezpečné heslo? Češi na internetu stále riskují, ukázal průzkum

Na internetu se snažíme chránit, ale není heslo jako heslo

„Různé osvětové akce nesou ovoce a lidé většinou podnikají alespoň nějaké kroky, aby se na internetu ochránili. Spíše než na vlastní chování ale zase spoléhají na programy – 63 % často aktualizuje svůj antivirus, 50 % používá firewall. To ale zdaleka nestačí,“ říká Miroslav Wolf, expert na kybernetickou bezpečnost společnosti Gordic, která se zabývá vývojem informačních systémů a bezpečností na internetu. Důležité je spoléhat se na vlastní hlavu a osvojit si základní postupy, které tuzemským uživatelům stále dělají potíže.

12345, ABCDE… Snad každý už ví, že právě taková hesla jsou naprosto nevhodná, protože jdou okamžitě odhalit. Češi však stále používají i jiné snadno odhalitelné kombinace. „Nebezpečná jsou jakákoliv hesla, která je možné jednoduše odhadnout z identity majitele. Tabu by měla být data narozenin, jména rodinných příslušníků nebo domácích mazlíčků,“ vypočítává Wolf. 76 % respondentů naštěstí tvrdí, že si vybírají hesla jiným způsobem. Je chvályhodné, že každý druhý používá různá hesla k odlišným účtům. To s sebou ovšem nese další potíž – pokud už lidé vymyslí silná hesla, málokdy si je pak pamatují. Jeden člověk z pěti si je alespoň někdy zapisuje, čímž se opět vystavuje riziku. „Stačí ztratit mobil, ve kterém je heslo zapsáno, a zloděj se rázem dostane skoro všude,“ tvrdí Wolf, podle kterého nefunguje ani snaha maskovat hesla například jako telefonní čísla.

Mladí s internetem vyrůstají, jenže jeho rizika podceňují

Internet k moderní společnosti jednoznačně patří a jeho výhody převažují nad problémy. Vyrostla už celá generace, pro kterou je celosvětová síť přirozenou záležitostí a nemusela se s ní učit pracovat. Internet je pro ni prostředkem ke kontaktu s vrstevníky a pro mnohé mladé lidi i způsobem, jak všem prezentovat svůj životní styl. Zatímco v průměrné populaci zveřejnil na internetu svou fotku s rozpoznatelným obličejem už tak vysoký počet 79 % respondentů, ve věkové skupině 15–29 se k tomu přiznává 95 % mužů a žen. Fotografie s rozpoznatelným obličejem mohou být nebezpečné v několika rovinách, podle toho, co je na nich vyobrazeno.

Nejvíce se nabízí možnost zneužití pro falešné doklady. Fotky také ukazují na to, s kým se člověk znal (např. s člověkem, který je nyní v nelibosti médií), kde a někdy i kdy přesně byl (např. se bude špatně tvrdit, že člověk byl nemocný a ve stejné době byl na Bali), a pak samozřejmě také co tam dělal. Mladí lidé by ale neměli zapomínat na to, že cokoliv, co na internet nahrají, tam navždy zůstane a jde to dohledat, byť oni sami obsah smažou. „Ve dvaceti letech se může zdát jako skvělý nápad dát na sociální sítě fotku z rozjeté party, která účastníky nezachycuje právě důstojně. Jenže v současné době, kdy se firmy čím dál víc přesouvají právě na internet, může takový snímek zhatit šanci na dobré zaměstnání,“ varuje Wolf.

V horším případě může dojít k tomu, že se snímek stane předmětem vydírání. Samostatnou kapitolou jsou pak psychické problémy, které s sebou nesou sociální sítě, kde se vrstevníci snaží vzbudit dojem dokonalého života, popřípadě rizika používání internetu dětmi.

Podvodníci si libují, více než polovina Čechů nekontroluje zabezpečení stránky

Alarmující je, že 56 % uživatelů buď nepozná zabezpečené stránky, nebo bezpečnostní prvky kontroluje jen někdy. „17 % netuší, které znaky mají hledat, 12 % se domnívá, že pokud je na stránce logo banky, jako ověření to stačí. Právě na to ovšem hrají všichni podvodníci, kteří lákají na podvodné účty. Nic netušící oběť zadá své přihlašovací údaje, jenže tím je prozradí někomu, kdo jí následně vybere účet,“ poukazuje na častou chybu Wolf. Jen 44 % respondentů pravidelně kontroluje bezpečnostní certifikát či ikonu zámečku. Častěji jsou to muži. Zvýšená opatrnost se bohužel netýká mladých lidí. Ve srovnání s ostatními věkovými skupinami dopadli dokonce nejhůře! Zabezpečování kontroluje jen 38 % respondentů do 29 let. U lidí mezi 30 a 44 lety na něj vždy hledí 46 % z nich, u lidí nad 45 let ho kontroluje každý druhý.

A jak tedy zabezpečenou stránku rozpoznat? „Stránku se zašifrovaným přenosem informací mezi uživatelem a serverem, prostřednictvím protokolu HTTPS lze identifikovat buď podle toho, že vedle webové adresy je vyobrazen zamčený visací zámeček, nebo podle toho, že její webová adresa začíná na "https://" namísto běžného http://,“ radí Wolf.

Témata:  internet,  Češi,  EuroZprávy.cz