Kdo může za nemoci, kterými lidé trpí? Vědci a lékaři konečně našli odpověď

Na vzestupu jsou takové zdravotní problémy jako je obezita, špatné vidění a deprese. Na vině je podle vědců současný moderní svět, který neodpovídá našim přirozeným smyslům.

Lidé se vyvinuli a začali se dožadovat cukru, takže naši předkové začali kvůli zdravotním důvodům sbírat zralé ovoce - ale v moderním světě naplňujeme naši potřebu cukru spíše čokoládou, což vede k problémů s obezitou.

Umělé osvětlení a fakt, že strávíme většinu dne uvnitř budov zíráním na obrazovky počítače, vedly k „epidemii myopie“ tedy krátkozrakosti. Jinými slovy – podle expertů jsme se dostali do fáze, kdy až 90 procent lidí v některých částech světa nyní potřebuje brýle.

Znečištění ovzduší se podepsalo na našem původně silném primitivním čichu, který téměř úplně vymizel. Jeho ztráta je spojena také s rostoucím počtem lidí, kteří se potýkají s depresí a úzkostí.

Ve svém projevu na kongresu Americké asociace pro rozvoj vědy v Bostonu, profesora Amanda Meliniová, z univerzity v Calgary uvedla: „Jsme uvnitř, jsme v umělém osvětlení, netrávíme tolik času venku, tedy v podmínkách, ve kterých se náš zrakový systém vyvinul. A osvětlení, stejně jako další věci, jako jsou naše pracovní úkoly, mohou výrazně ovlivňovat naši ostrost zraku.“

„To, co musíme udělat, je chodit víc ven, aby naše oční bulvy mohly správně růst a mít správné proporce tak, že se obrazy skutečně jednoznačně dostaly do centra pozornosti na sítnici,“ cituje její slova server Express.

„Vyšplhali jsme do stromu, který naše společnost vytvořila, a cpeme se ovocem, ale tomuto stromu ovoce nikdy nedojde - a tak z něj nikdy neslezeme. Takže hltáme a hltáme a hltáme sladké potraviny a jsme stále baculatější a baculatější,“ popisuje lékařka. „Ta opice, která je v nás, nás žene nahoru do stromu a miluje sladké a kyselé potraviny. Musíme ale mít na paměti, že se musíme přinutit také pravidelně slézt dolů,“ upozorňuje.

Profesorka Kara Hooverová z univerzity na Aljašce pak doplnila, že naše nosy jsou „ve stavu nesouladu" s okolním světem kvůli znečištění. „Náš čich se vyvinul právě v pachově bohaté krajině, ve které jsme byli pravidelně v interakci s okolním prostředím. Teď už nejsme interakci s prostředím a žijeme naopak ve velmi znečištěných místech,“ popisuje.

Jakkoliv se to nezdá, takové prostředí má na lidské zdraví velmi špatný dopad. „Znečištění má tendenci narušovat čich a to způsobuje větší riziko věcí, jako jsou duševní poruchy, deprese a úzkost, a také vás vystavuje většímu riziku vaše fyzické zdraví. Způsobuje problémy jako je obezita. Ohroženo je také naše sociální zdraví, protože nejsme schopni přijímat sociální podněty od jiných lidských bytostí,“ dodává.

Témata:  lidé,  nemoc,  vědci