Chcete se naučit cizí jazyk? Cvičte, radí vědci

Naučit se cizí jazyk je pro dospělého jedince poměrně obtížné. Usnadnit by vám to mohlo pravidelné cvičení. Podle nové studie totiž tělesná zátěž a cvičení výrazně pomáhá během jazykové lekce zapamatovat si, uložit a pochopit nová slovíčka. Chceme li si zachovat čistou a svěží mysli, měli bychom se víc hýbat.

Podle deníku The New York Times existuje řada studií, které dokazují, že lidé i zvířata se lépe učí, pokud cvičí. Hlodavci v laboratořích, kteří běhají stále dokola, si vytvoří a uloží myšlenky do paměti snáz a lépe, než ta zvířata, která jen sedí. Stejně tak studenti, kteří skládají nějaký test, budou mít lepší výsledek, pokud je během výuky čeká nějaká fyzická aktivita. Podle vědců cvičení způsobuje, že mozek je tvárnější a vnímavější novým informacím – mozek se tak chová poněkud „plasticky“.

Některé otázky ale stále zůstaly nezodpovězené. Zejména to, zda je prospěšnější cvičit před, nebo po intelektuálním výkonu. Nikdo si také nekladl otázku, jaké cviky jsou pro mozkové schopnosti nejvhodnější. Nová stude zveřejněná v PLOS One čínskými a italskými vědci se zaměřila na schopnost mozku učit se jazyky.

Naučit se jazyk v mládí je mnohem jednodušší, než v dospělosti. Do většiny mladých slovíčka padají téměř automaticky. Jazykové kapacity ale mozek postupně s věkem ztrácí, mozek je méně „plastický“ a dospělým trvá mnohem déle, než se základy cizího jazyka naučí.

Výzkumníci si pro svůj experiment zvolili vzorek čtyřiceti čínských středoškoláků, kteří se snažili naučit anglicky. Vědci pak studenty rozdělili do dvou skupin. Jedni se měli učit angličtinu tak, jako předtím – nejčastěji se učili slovní zásobu v sedě. Druhé skupině ale do učení zahrnuli také tělesné cviky – konkrétně o simulátory kola, které byly puštěné na 60 procent jejich maximální kapacity. Studenti cvičili krátce před začátkem lekce a někdy i na jejím začátku.

Obě skupiny se měly naučit slovíčka z velkého promítací plátna. Každou hodinu se měli naučit 40 slovíček s pomocí obrázkové ilustrace. Na konci každé lekci měli podstoupit test slovíček, který sestával z různých úkolů.

Srovnávací test dokázal, že studenti, kteří jezdili na kole, měli mnohem lepší výsledky než ti, kteří nedělali nic. Prokázali skvělé dovednosti nejen v samotném zapamatování si slovíček, ale i v jejich pochopení. Když pak vědci obě skupiny vyzvali, aby si šly test udělat po měsíci znovu, ukázalo se, že lepší paměť mají skutečně jezdci na kole.

„Výsledky ukazují, že fyzická aktivita během učení zlepšuje proces učení,“ říká Simone Sulpizio, profesor psychologie na univerzitě v Miláně a spoluautor studie. „Nedoporučujeme, aby školy nebo učitelé nakoupili spousty kol,“ dodává. Lidé by si ze studie spíše měli odnést ponaučení, že ležení a sedění v knihách dlouhé hodiny není zrovna nejlepší způsob, jak se něco naučit. 

Témata:  vzdělání,  vysoké školy,  jazyky,  lidé