Lidé trpící slyšinami mají v životě jednu výhodu

Zdá se, že ti, kteří slyší ve své hlavě hlasy, jsou šikovnější při poslouchání cizích konverzací v hlučném prostředí. Minimálně to tvrdí studie, kterou vypracovaly týmy z Durham University a University College London. Čím to je?

Vědci zjistili, že lidé, kteří slyší hlasy bez klinické příčiny (non-clinical voice hearers), dokáží rozpoznat mluvu ve smíšeném hluku. To, že slyší hlasy bez klinické příčiny, znamená, že netrpí žádnou mentální poruchou, přesto však hlasy slyší.

Podle IFL Science jsou na tohle lepší než lidé, kteří hlasy v hlavě neslýchají. V praxi to znamená, že jsou lepší v udržení konverzace na koncertě nebo v hlučném a plném baru. Taky to znamená, že by byli schopní poslouchat cizí konverzace ve hlučném baru.

Vědci skenovali mozky účastníků, zatímco jim pouštěli série mluvy skryté za dalšími zvuky. Dvanáct z účastníků studie trpí zvukovými halucinacemi, tedy slyší v hlavě hlasy, zatímco zbylých sedmnáct toto nikdy nezažilo.

Ve většině případů lidé dokážou slyšet mluvu až poté, co jim někdo řekne, ať ji ve směsi zvuků hledají. Podle výzkumu však 75 % z účastníků, kteří mají zkušenosti se slyšením hlasů, si řeči všimlo ještě před tím, než jim někdo řekl, aby ji hledali.

Oproti tomu jen méně než polovina těch, kteří hlasy neslýchají, si řeči vůbec všimla. Mozkové obrazy ukazují, že ti se zvukovými halucinacemi okamžitě reagovali na hlasy skryté ve směsi zvuků. Aktivní byly části mozku, které jsou spojené s pozorností a monitorovací schopností.

„Tato zjištění jsou ukázkou toho, že se můžeme mnoho naučit od lidí, kteří slyší hlasy, a ne všechno musí být negativní či problematické,“ uvedl hlavní autor studie Ben Alderson-Day v prohlášení. „Naznačuje to, že mozky lidí se zvukovými halucinacemi jsou více nastavené k rozpoznání významů zvuků. A ukazuje to, že individuální poznávací a vnímací procesy mohou velmi ovlivnit běžné zkušenosti.“

Ačkoliv je prokázáno, že mnoho lidí se schizofrenií či bipolární poruchu slyší hlasy, vědci si myslí, že okolo 5 až 15 % lidí slyšelo neexistující hlasy alespoň jednou v životě. Až 1 % lidí prý má zkušenosti s delšími a více komplexními zvukovými halucinacemi, které vyžadují lékařskou pomoc.

I když žádný účastník výzkumu netrpí mentálními poruchami, vědci doufají, že jejich výzkum by mohl pomoci těm, kteří trpí závažnějšími formami zvukových halucinací.

Témata:  psychiatrie,  lidé