Jak docílit nesmrtelnosti? Vědci jsou jí na stopě

„Máme tuhle divnou představu, že umírání je něco, co musíme udělat. Nemusíme. Jednou se ohlédneme zpět a budeme považovat umírání za něco barbarského, stejně jako bylo otroctví," vysvětluje doktor Ben Goertzel.

Goertzel je jednou z hlavních postav transhumanismu, hnutí, které věří, že používání technologií může vylepšit naše intelektuální, fyzické a psychologické možnosti, píše Zand. Někteří členové včetně doktora Goertzela rozšiřují tuto myšlenku ještě o něco dále. Podle nich by nám technologie měla umožnit pokračovat naše životy různými způsoby.

„Myslím, že digitální nesmrtelnost určitě přijde. Doufám, že už za mého života," řekl Goertzel na programu Victoria Derbyshire. Tato myšlenka představuje jedno ze tří „extrémností" – extrémně dlouhý život, extrémní inteligence a extrémně dobrá kvalita života – které mnoho transhumanistů podporuje. Tyto tři principy ale mohou vést k metodám, které budou morálně kontroverzní.

Nepotřebujeme mozek

Podle doktora Goertzela je stáří „nemocí", která musí být vyhubena, zatímco britský transhumanista Aubrey de Grey založil vlastní nadaci Sens k financování výzkumu regeneračních léků proti nemocem spojených s pokročilým věkem, píše dále Zand.

Tzv. mind uploading, také známý jako emulace celého mozku, je hypotetický proces, při kterém dochází k pořízení přesné kopie mysli, včetně vzpomínek a osobnosti, a její nahrání na zařízení podobné počítači, vysvětluje Zand.

Může to znít jako nápad vhodnější spíše pro vědeckofantastickou kníhu, než pro skutečný život, ale doktor Goertzel věří, že jednoho dne by něco takového mohlo být proveditelné. „Mysl je spíše vzorcem organizace než... fyzický materiál," objasňuje. To by znamenalo, že informace v mozku má potenciál být uložená i někde jinde.

Více cest k nesmrtelnosti

Je nepravděpodobné, že bychom v blízké budoucnosti něco takového zvládli, jestli vůbec. Naše mysl by ale mohla být kopírována nesčetněkrát a umístěna teoreticky do jakéhokoli typu těla. Někteří transhumanisté již navrhli prototypy pro budoucí fyzická těla, do nichž by se daly naše mozky nahrát.

Mind uploading ale není zdaleka jedinou navrhovanou cestou k nesmrtelnosti. Britský vědec Kevin Warwick je jeden z prvních kyborgů na světě, pokračuje Zand. Kyborgové jsou lidé, kteří mají určité fyzické dovednosti ovládané nebo vylepšené mechanickými nebo elektronickými zařízeními.

Kybernetika v poslední době zaznamenala mnoho průlomů včetně vývoje pokročilých protetických náhrad, používaných na zlepšení kvality života lidem po amputacích.

Komunikuje s manželkou

V roce 2002 sám Warwick podstoupil operaci, ale z jiného důvodu. „Mám ve svém nervovém systému 100 elektrod, které jsou připojené k počítači a internetu. Tak mohu kontrolovat robotickou ruku, která je tisíce mil daleko ve Spojených státech, zatímco já sedím v Británií a hýbu vlastní rukou," vysvětluje vědec a dodává, že díky elektrodám je schopný zažít to, co cítí robotická ruka. „Skrz elektrické pulsy v mém mozku mohu cítit, kolik síly ruka používá, jako kdyby byla moje vlastní."

Warwickova žena podstoupila stejnou operaci, takže jejich nervové systémy mohou být propojeny a mohou tak spolu efektivně komunikovat. Vědec říká, že byl schopný cítit v mozku impuls ve chvíli, kdy jeho žena sevřela dlaň. Warwick věří, že technologie nám nakonec umožní komunikovat jen mozky přes širokopásmovou síť.

Splynutí s technologiemi je nevyhnutelné

Ne všichni transhumanisté věří, že se technologie bude ubírat stejným směrem. Sdílejí ale myšlenku, že pokud se s technologií nespojíme, riskujeme, že nad námi jednou převezme kontrolu.

„Pokud chcete být v budoucnosti člověkem, bude to budoucnost vskutku neradostná. Pokud budou lidé existovat, pak jako mazlíčci nebo služebníci," říká Warwick.

Tyto technologie mají také etické důsledky, píše dále Zand. Podle filozofa a transhumanisty doktora Anderse Sandberga, vedoucího Future of Humanity Institute při Oxfordské univerzitě, je možné si „představit společnost, ve které si bohatí budou chtít nechat nesmrtelnost pro sebe."

Není třeba mít obavy

Struktura společnosti se také pravděpodobně změní. Jak budeme přežívat různé instituce, národy a organizace, říká Sandberg, mnoho lidí bude mít problémy přizpůsobit se. I tak je doktor Sandberg optimistický. Myslí si, že bychom se neměli bát změn, které transhumanisté předvídají.

„O lidech v budoucnosti musíte přemýšlet stejně, jako byste přemýšleli nad lidoopy, kteří nám v minulosti předcházeli. Neoplakáváme naše předky, jsme rádi, že jsme se vyvinuli. A tak to bude i v budoucnosti," uzavírá Sandberg.

Témata:  lidé,  vědci,  mozek