Zničí hroutící se hvězda WR 104 život na naší planetě?

Uplynulo téměř 20 let od objevení hvězdy WR 104 a někteří astronomové opakovaně varují před jejím smrtícím gama zábleskem. WR 104 se nachází ve vzdálenosti 8000 světelných let od planety Země a mohla by v blízké budoucnosti explodovat jako supernova. Následné gama záření může zničit až čtvrtinu zemského atmosférického ozónu, uvádí Bruce Dorminey ve svém článku pro forbes.com.

„[WR 104] se změní v supernovu kdykoliv mezi dneškem a příštími 500 000 lety,“ řekl Grant Hill, astronom z havajské W. M. Keckovy observatoře. Otázkou zůstává, jestli se gama záření z této hvězdy bude šířit směrem k planetě Zemi. Odborná diskuze prozatím nepřinesla jednoznačnou odpověď a Hill si myslí, že takový scénář nelze zcela vyloučit.  

Dosavadní výzkum se zabýval rozdílnými výsledky ve výpočtech rotační osy WR 104 a zda její póly směřují k povrchu Země. Pokud by tomu tak bylo, případný výbuch by nás mohl zasáhnout. V případě, že by úhel mezi hvězdnými póly a Zemí byl větší než 30°, nehrozí lidem žádné nebezpečí.

Mlhovina větší než vzdálenost od Pluta ke Slunci 

Tým australského astronoma Petera Tuthilla WR 104 objevil v roce 1998 pomocí technologicky pokročilé metody infračervené termografie. Při pozorování oblohy dalekohledem Keck I zjistili, že sklon hvězdy směrem k Zemi leží mezi 10-15°. Úhel do 20° přitom představuje vysoké riziko zasažení Země gama zábleskem.

O několik let později tato měření zopakoval Grant Hill. Přestože používal stejný dalekohled jako Peter Tuthill, výsledný sklon mu vyšel v rozmezí 30° a 40°. „Pokud se ale podíváte na WR 104 a grafické zobrazení jejího tvaru, skutečně můžete tvrdit, že je natočena směrem k Zemi pod nulovým úhlem,“ domnívá se Hill. 

WR 104 patří k tzv. Wolf-Rayetovým hvězdám, což jsou velmi mohutné a světlé vesmírné objekty. Vyznačují se ztrátou vnějších vodíkových vrstev, jež způsobuje extrémní úbytek hmotnosti. Pokud se takové hvězdy nachází v binárním systému, jako v případě WR 104, často dochází k vysokorychlostním střetům mezi hvězdnými větry z obou přítomných hvězd. Výsledkem se může stát tvorba hvězdného prachu. V okolí WR 104 vytvořily tyto větry spirálovitou hvězdicovitou mlhovinu o šířce 160 astronomických jednotek, což je dvojnásobek vzdálenosti mezi Plutem a Sluncem. 

50% zvýšení ultrafialového záření by vedlo ke katastrofě 

„Existuje jen asi sto Wolf-Rayetových hvězd, které jsou tudíž neuvěřitelně vzácné,“ uvedl Peter Tuthill. „Kterákoliv z nich může potenciálně způsobit gama záblesk. Rozdíl u WR 104 představuje to, že je jediná, která vypadá jako natočená směrem k Zemi.“ Podle Granta Hilla by se v případě exploze WR 104 gama záření rozšiřovalo směrem od jejích pólů. Hill soustavně zdokonaluje své počítačové modely a očekává, že brzy získá lepší informace o skutečném sklonu hvězdy směrem k Zemi.

„Jedná se o složitý systém a kdokoliv z nás mohl provést nějaké zjednodušení,“ řekl Tuthill a dodal, že explozi hvězdy nemusí vždycky následovat gama záblesk. Pokud by ovšem takové záření zasáhlo Zemi a poškodilo ozónovou vrstvu, pravděpodobně by způsobilo 50% nárůst ultrafialového záření ze Slunce. Podle amerického fyzika Adriana Merlotta by to vedlo nejen k narušení fotosyntézy mořského i sladkovodního planktonu, ale i k vyvolání širokosáhlé katastrofy zahrnující vymírání různých druhů organismů. 

„Nejprve byste si všimli deseti sekundového modrého záblesku v atmosféře,“ řekl Merlott. „Pak by ale následovalo ničení.“

Témata:  astronomie,  katastrofy,  vesmir