V lidském těle žijí miliardy mikroorganismů. K čemu je potřebujeme?

Základní stavbu lidského těla tvoří buňky. V lidském těle se jich nachází desítky až bilionů jsou základem veškerého života na zemi. Ačkoliv se zdá tento počet neuvěřitelný, máme v sobě ještě něco dalšího, čeho je mnohem, mnohem více. Bakterií.

Mnohé z těchto organismů pomáhají udržet tělo člověka ve zdravé formě. Kdyby se všechny mikroorganismy žijící v těle a na kůži zvážily, vydalo by to na několik kilogramů. Vyplývá to ze studie financované americkou vládou, kterou zveřejnily magazíny Nature a Public Library of Science.

Ukazuje se, že takřka každý člověk nosí určité typy škodlivých bakterií, patogenů způsobujících specifické infekce. Pokud je ale člověk zdravý tak, jako bylo 242 amerických dobrovolníků, kteří se zúčastnili testování, tyto mikroorganismy žijí po boku neškodných a prospěšných bakterií, jimiž jsou možná kontrolovány.

Kolik přesně jich lidské tělo obsahuje záleží na zdraví člověka, věku a dalších faktorech. Odhaduje se ale, že jich může být deset tisíc druhů v celkovém počtu až několika trilionů. Taková čísla jsou jen těžko představitelná, pokud se ale zadíváte na malý povrch vaší kůže, žije na něm zhruba 10 tisíc bakterií. Pod povrchem následně další milion. K životu je ale potřebujeme a starají se o správný chod lidského těla.

Zřejmě nejznámější jsou střevní bakterie obývající tlusté a tenké střevo. Rozkládají potravu a napomáhají správné funkci trávení, ale umí toho i mnohem víc. Dokáží přežít bez přítomnosti kyslíku, budují naši imunitu a vyrábí celou řadu důležitých látek, ze kterých naše tělo čerpá sílu.

Bakterie se nachází ale i v dalších částech těla. V dutině ústní vytvářejí například zubní plak, najdeme je také v průduškách, v pohlavních orgánech a na kůži. Pomáhají vzdorovat cukrovce, obezitě, a podle posledních studií dokonce mají vliv na správné fungování mozku.

Ne všechny bakterie jsou ale tělu prospěšné a ne vždy jich máme dostatek či správně fungují. Moderní medicína naštěstí zná způsoby, jak bojovat s jejich nedostatkem či přebytkem, a využívá k tomu probiotika nebo antibiotika. Ta ale postupně přestávají účinkovat a stále více bakterií si vytváří na antibiotika rezistenci.

Kritické riziko existuje u tří druhů bakterií: acinetobakterií, pseudomonas a enterobakterií (včetně kmenů E.coli). Ty jsou odolné i vůči těm nejnovějších antibiotikům a jsou příčinou většiny závažných infekcí vzniklých v nemocničním prostředí.

Odborníci již dlouhou dobu věděli, že lidské tělo koexistuje s biliony mikroorganismů. Nevěděli však, jaké mikroorganismy žijí v tělech zdravých lidí a co tam skutečně dělají.

Dál chtějí experti prozkoumat, proč některé mikroorganismy jsou pro určité lidi škodlivé a pro jiné nikoli. Položí si rovněž otázku, co mění lidskou "mikrobiální zoo" tak, že člověku pak hrozí různá onemocnění od infekcí po lupenku.

Bakterie mají ještě jedno zajímavé specifikum. Vzhledem k tomu, že děloha je zcela sterilní, plod je od vlivu bakterií zcela eliminován. Jakmile se ale malé dítě narodí, během několika dní si, zejména ve střevech, vybuduje pořádnou zásobárnu bakterií. Bez nich by totiž nástrahy dnešního světa nepřežilo.

Témata:  lidé,  vědci,  viry a bakterie