reklama

Poděkujme mionům

Objev předně neučinili archeologové, ale tři týmy japonských a francouzských fyziků, kteří uvnitř Velké pyramidy v Gíze nalezli velkou neznámou komoru, poukazuje odborník. Podotýká, že tato pyramida je jedním z největších monumentů starověku, její stavba začala okolo roku 2580 př. n. l., trvala dvě desetiletí, přičemž se jednalo o hrobku faraona Chufua.

Pyramida obsahuje několik vnitřních prostor, například Královu a Královninu komoru či Velkou galerii, která do Královy komory vede, pokračuje Lincoln. Vysvětluje, že ty sice egyptologové dlouhodobě znají, ale spekuluje se, že v masivní stavbě mohou být další neznámé prostory.

V 60. letech tak fyzik Luis Alvarez navrhl použít subatomární částice, miony, k prostudování vnitřku jiné egyptské pyramidy, uvádí vědec. Konstatuje, že miony vznikají v zemské atmosféře, když do ní dopadá vysokoenergetické kosmické záření, přičemž dokážou prostupovat hluboko do hmoty a svou energii ztrácet úměrně objemu, kterým pronikají, a tudíž jde o skvělý nástroj pro průzkum pyramid, jelikož se chovají podobně jako rentgenové paprsky.

Miony prostupují pyramidou, část z nich zastaví kameny, ale pokud je uvnitř pyramidy velký prázdný prostor, projdou jím bez ztráty energie a fyzici, kteří díky tomu detekují více mionů, mohou předpokládat, že pyramida není zcela vyplněná, vysvětluje expert. Dodává, že detektory mionů byly umístěny v Královnině komoře a dalších menších prostorách, což vědcům umožnilo vytvořit stereoskopický obraz vnitřku pyramidy.

Následně nezbývalo než čekat, jelikož miony dopadají na Zemi v množství 10 tisíc na čtvereční metr za minutu a fyzici museli skenovat každý jejich směr, tudíž sběr dat trval měsíce, deklaruje Lincoln. Doplňuje, že následně došlo k analýze dat a objevu velkého, dosud neznámého prázdného prostoru v pyramidě, který je podobně rozměrný jako Velká galerie o délce 45 metrů, nad kterou se nachází.    

"Je nepravděpodobné, že tento prázdný prostor je plný zlata a pokladů podobných těm nalezeným při objevu hrobky krále Tutanchamona," pokračuje odborník. Soudí, že ve skutečnosti jde spíše o strukturální prostor, který má chránit Velkou galerii, protože kámen je pochopitelně těžký a například k ochraně Královy komory projektanti pyramidy nechali nad touto komorou postavit řadu nepravidelných prostor, jejichž tvar odvádí váhu kamene nacházejícího se nad komorou, a zajišťuje tak, že se její strop nezhroutí.  

Co bude dál?

Soudí se, že nově objevený prostor má stejný účel při ochraně velké galerie, uvádí fyzik. Domnívá se však, že nejzajímavějším důsledkem tohoto objevu je fakt, že byl učiněn technologií obecně spojovanou s velkými pokusy, například s objevem Higgsova bosonu v urychlovači CERN ve Švýcarsku, a tento subatomární svět nyní dokáže pomoci odhalovat starověká tajemství. Nejde přitom o jediný případ, kdy se miony použily k průzkumu skrytého, zdůrazňuje Lincoln. Vysvětluje, že objev ve Velké pyramidě byl potvrzen třikrát za použití odlišných technologií, přičemž jedna z nich má zajímavou historii.

V březnu 2011 postihlo jihovýchod Japonska ničivé zemětřesení a silně poškodilo jadernou elektrárnu Fukušima, kde smrtící radiace inženýrům znemožňovala prozkoumat vnitřek reaktoru, uvádí odborník. Dodává, že byla nutná dálková inspekce, k níž se použily pásy platových scintilátorů americké laboratoře Fermilab, přičemž scintilátor je substance, která vydává světlo, když skrze ní procházejí miony.

Toto světlo je následně převedeno na elektřinu, digitalizováno a mohou jej analyzovat počítače, takže za použití stovek uvedený pásů mohli japonští jaderní vědci určit pozici roztaveného radioaktivního materiálu uvnitř zničené elektrárny, poukazuje Lincoln. Připomíná, že on sám byl jedním z prvních vědců, kteří takový detektor nezávisle hodnotili, když byl v polovině 90. let ve vývoji.

Poté, co detektory ve Fukušimě dokončily svou práci, odcestovaly do Egypta k dalšímu úkolu a sehrály zásadní úlohu ve výzkumu Velké pyramidy, pokračuje fyzik. "Jedna z věcí, které se mi na vědě nejvíce líbí, je překrývání se myšlenek a technik. Metoda, která je použita k odhalování tajemství vesmíru, může být také využita k jiným cílům," deklaruje Lincoln. Dodává, že krom Fukušimy a Gízy jsou mionové detektory používány při výzkumu pohybu lávy uvnitř vulkánů či pro rychlé skenování přepravních kontejnerů americkým ministerstvem vnitřní bezpečnosti.  

"Co tedy bude dál? Nedávné oznámení není příliš jasné. Prostor byl detekován a byly určeny jeho základní rozměry, ale rozlišení takového měření je relativně špatné," píše expert. Konstatuje, že k tomuto prostoru není známa žádná přístupová cesta a byť někteří navrhují vyvrtat díru, třeba pár centimetrů širokou, a použít optická vlákna či dron k průzkumu, je zároveň možné odvést lepší práci za pomoci mionových dálkových průzkumných technik. K tomu musí vědci sestrojit větší a přesnější detektory, které lépe určí rozměry a tvar prázdného prostoru, uvádí fyzik. Ujišťuje, že vědci po celém světě, včetně jeho kolegů z Fermilab, vedou o tomto intenzivní debatu.

Vznikají tak návrhy na lepší detektory, které by mohly vnést více světla do tohoto zajímavého objevu, avizuje Lincoln. S ohledem na přitažlivost tématu uvažuje, že by se na výzkumu také podílel a v narážce na Indiana Jonese pokládá řečnickou otázku, jak mu asi bude slušet klobouk.