Tyto vážné nemoci prý nejsou nakažlivé. Jak je to ve skutečnosti?

První případ nákazu rakovinou řešili lékaři v Kolumbii. Muž se totiž „nakazil“ rakovinou od parazita žijícího v jeho těle a na následky toho zemřel. Lékařskou zprávu zveřejnil server The New England Journal of Medicine.

U 41letého muže byla v roce 2006 zjištěna nákaza virem HIV. Nebral ale léky, a to vedlo ke snížení množství bílých krvinek. O šest let později, v roce 2013, si stěžoval na únavu, horečky, kašel a úbytek váhy. Krom velké přítomnosti viru v krvi doktoři také zjistili, že má tasemnici.

Po vyšetření lékaři zjistili, že má muž také drobné nádory na plicích; rakovinotvorné buňky byly nalezeny také v jeho játrech a nadledvinkách. Jenže na to, aby se jednalo o lidské buňky, byly příliš malé.

Jeho stav se tak pro lékaře stal záhadou. Teprve po dalších testech lékaři zjistili, že nádorové buňky obsahují DNA tasemnice. Tou dobou už bohužel pro muže bylo příliš pozdě – zemřel tři dny po tomto zjištění.

Jedná se o první známý případ, kdy k něčemu takovému došlo. Ačkoliv se zřejmě jedná o velmi vzácný a unikátní případ, vzbudil u lékařů značnou pozornost, protože se jedná o u lidí nejčastěji se vyskytující druh tasemnice – podle serveru je jím nakaženo asi 75 milionů lidí.

Není to ale jen rakovina. I Alzheimerova choroba je strašákem 21. století. Lék proti tomuto typu demence zatím neexistuje, o příčinách nemoci se stále vedou debaty a snadná není ani její diagnóza. K tomu všemu se navíc objevila kontroverzní teorie, že je choroba přenosná.

Podle nedávné studie lze během chirurgického zákroku přenést zárodky Alzheimerovy choroby z člověka na člověka. Konkrétně se jedná o operace, při nichž pacient dostane transplantát nervové tkáně. Už v září 2015 se přitom objevila studie, podle níž se zárodky Alzeheimerovy nemoci mohly nacházet i v injekcích růstového hormonu.

„Vědci našli spojitost mezi pacienty, kteří před lety dostali štěp nervové tkáně, a přítomností proteinu v mozku, jenž je typický pro rané stadium Alzheimerovy choroby," informuje britský list The Independent.

Nová studie vychází z analýzy vzorků osmi uskladněných mozků. Jednalo se o pacienty ve věku 28 - 63 let, kteří před lety v Rakousku a Švýcarsku podstoupili transplantaci a posléze zemřeli na jiné onemocnění mozku, Creutzfeldt-Jakobovu demenci („nemoc šílených krav"). O této zákeřné nemoci, která připomíná velmi rychlý a těžký průběh Alzheimerovy choroby, se již bezpečně ví, že je přenosná.

V sedmi z osmi mozků byl objeven protein amyloid-beta (A-beta), který je složkou plaků v mozku pacientů trpících Alzheimerovou chorobou. Jeho množství bylo ale nezvykle vysoké vzhledem k věku zemřelých. V pěti vzorcích pak bylo odhaleno závažné poškození mozkových cév v důsledku hromadění bílkoviny A-beta.

Podle domněnky lékařů se zárodky A-beta do mozku dostaly při transplantaci štěpu tvrdé pleny mozkové, která byla odebírána z mrtvol. Od této praktiky se ustoupilo v 80. letech 20. století. „Přítomnost A-beta u tak mladých jedinců je velmi nezvyklá a lze se domnívat, že je zde spojitost s dříve provedenou transplantací," říká Herbert Budka z Institutu neuropatologie v Curychu.

Nová zjištění budou patrně mít zásadní dopady i jinde. „Jak přibývá důkazů, že lze Alzheimerovu chorobu přenést z pacienta na pacienta, měly by se urychleně přehodnotit metody dekontaminace chirurgických nástrojů, ale i léků biologického původu," uvedl Budka.

Vrchní poradkyně britské vlády ve věcech zdravotnictví Dame Sally Daviesová ale v září 2015 veřejnost uklidňovala: „Není žádný důkaz o tom, že by byla Alzheimerova choroba přenosná mezi lidmi, ani o tom, že by byla přenosná při lékařských procedurách."

Výše zmíněné studie ale v žádném případě netvrdí, že je možné se nakazit rakovinou nebo Alzheimerovou chorobou pouhým dotykem nebo při péči o nemocné.

Témata:  lékaři,  nemoc,  lidé