Kolik odpadu lidé naházeli do moře? Nad těmito čísly zůstává rozum stát

Plastové odpadky se rozšířily do všech oceánů, většina ale končí na jižní polokouli, což je překvapivé, protože větší množství plastů se do oceánů vyhodí na severní části Země. Zatím se neví, proč tomu tak je.

Vědci varování uveřejnili ve vědeckém časopise Plos One, kde také uvedli, že číslo není ani zdaleka finální, protože nemohli započítat odpad, který už neplave na hladině. Ten je navíc mnohem nebezpečnější. „Viděli jsme želvy, které snědly plastové sáčky a také ryby, které požily rybářské vlasce," řekla výzkumnice Julia Reisserová deníku The Guardian.

„Ryby pak uloví rybáři a skončí u nás na talíři. V těle ryby pak může zůstat kousek vlasce nebo například nějaká nebezpečná látka," dodala. Plasty ve vodě totiž působí i jako magnet na mastné, nebezpečné látky, které se do oceánů vylévají.

Velká část odpadků se usadí na dně nebo tvoří plovoucí ostrovy. V Tichém oceánu už existuje Velká tichomořská odpadová skvrna. Nyní však přibyla nová, a Česká republika by se do ní vešla více než desetkrát.

Velkou tichomořskou odpadovou skvrnu objevil v roce 1997 lodní kapitán Charles Moore. Je tvořená stovkami plastového odpadu – lahvemi, víčky od lahví, obaly, kousky. Není jedinou skvrnou, Atlantik a Indický oceán mají své vlastní skvrny. A skvrny se začínají objevovat i na menších plochách, jako je Severní moře.

Ačkoliv si většina lidí představí plovoucí horu odpadků, je to jinak. Podle vědců se asi 70 % odpadu potopí a u hladiny zůstávají spíše drobné kousky, takzvané mikroplasty. Ne vždy jsou tyto skvrny vidět, dokonce ani satelity neukazují ohromné hory odpadků. Mikroplasty vodu zakalí tak, že vypadá jako zakalená polévka, v níž plavou trochu větší věci, jako jsou rybářská náčiní či boty.

Nyní vědci objevili novou skvrnu v Pacifiku, je tvořena plasty, odpadky a chemickými látkami. Skrývá se v poměrně odlehlé kapse Pacifiku. Podle serveru IFL Science má skvrna podobnou velikost jako Mexiko. Rozhodně se nejedná o pěkný nález.

Skvrnu potvrdil nedávný výzkum Charlese Moora z Algalita Reseach Foundation. Ten podnikl šestiměsíční plavbu po Pacifiku. Předchozí výzkumy naznačovaly, že může existovat nová skvrna, jisté to však nebylo.

Vědci ještě stále zjišťují informace o tomto novém objevu, Moore však odhaduje, že by to mohlo být veliké okolo milionu kilometrů čtverečních. Tam by se vešlo 12 celých Českých republik a jedna půlka.

„Objevili jsme ohromné množství plastů,“ řekl Moore pro ResearchGate. Zdá se, že skvrna je obrovská, ovšem možná ne tak hustá, jak by si lidé mysleli. Zatím si vědci myslí, že většina odpadků z této skvrny pochází z komerčních společností či od rybářů, ne od běžných konzumentů.

Skvrny vznikají kvůli obrovským systémům cirkulujících proudů. Ty naberou mořský odpad z přístavů, řek i od lodí a odnesou ho do určitého místa. Tam pak odpad zůstane uvězněný větry nebo proudy a hromadí se. Výsledku se říká odpadková skvrna. Tato uskupení plastů jsou rizikem pro mořské i suchozemské ekosystémy, navíc také poškozují lodě.

Témata:  vědci,  lidé,  skládka