reklama

Američtí vědci studovali proces, který umožňuje růst nádorů za podmínek, které jsou pro zdravé buňky toxické. Tento proces je založen na buněčném mechanismu reakce rozvinutých proteinů (unfolded protein response). Obvykle tento mechanismus chrání proti shromažďování nadměrného množství bílkovin a zabraňuje proliferaci buněk.

Reakce obrácených proteinů slouží jako pojištění v těch případech, kdy z nějakého důvodu je proces skládání nových proteinů v endoplazmatickém retikulu - jednom z buněčných organoidů - porušován. Nesprávně složená řetězová struktura vede ke vzniku neaktivních proteinů, které se vlastnostmi liší od běžných proteinů.

Aby se zabránilo nesprávnému skládání, vyvolává buňka reakci, která zpomaluje tvorbu nových proteinů. Pokud buňka nahromadí příliš mnoho "špatných" proteinů, zahyne. Podle nové studie by se rakovinové buňky mohly vyhnout smrti pomocí spojení mezi reakcí obrácených proteinů a cirkadiánními (denními) rytmy buněk.

Výzkumníci uměle aktivovali mechanismus reakce obrácených proteinů v buňkách osteosarkomu (kostního nádoru - pozn. red.). Ukázalo se, že tento proces mění hladinu proteinu BMAL1, jednoho z hlavních proteinů, který kontroluje denní rytmy. Spolu s proteinem CLOCK reguluje expresi mnoha genů spojených s cirkadiánními rytmy.

Zatímco reakční mechanismus byl aktivní, úroveň BMAL1 zůstala nízká bez ohledu na denní dobu a rytmus se začal ztrácet.Za těchto podmínek přežily nádorové buňky a zdravý člověk zemřel. Když vědci uměle zvýšili izolaci BMAL1 v buňkách Burkittova lymfomu (agresivní nádor řazený mezi non-Hodgkinské lymfomy - pozn. red.), růst nádorů se zpomalil.

Vědci rovněž analyzovali řadu případů rakovinných onemocnění a zjistili, že pacienti s rakovinou prsu, žaludku a plic žili v průměru déle, pokud byla úroveň BMAL1 vyšší.

Výzkumníci proto dospěli k závěru, že při vyšší úrovni bílkoviny BMAL1 reakce obrácených proteinů ne zcela potlačuje syntézu proteinů ve zdravých buňkách - v takovém případě je těžší pro nádorové buňky přežít.

Podle výzkumníků by měl být podrobněji studován vztah mezi denním rytmem člověka a buněčnou aktivitou. Onkologové by tak například mohli v budoucnu lépe určit, ve které denní době je nejúčinnější podávání léků.