Unikátním výzkumem se mohou pochlubit dánští vědci. Tým pod vedením Vilhelma Bohra zjistil, jak odvrátit smrt a prodloužit lidský život, včetně příznaků stárnutí. Nová studie by tak mohla napomoci například léčbě Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.
Smrt zastavit nedokážeme a dodnes ji považujeme za nedílnou součást života. Vědci ji ale umí zpomalit a na nějaký čas i odvrátit. Vyplývá to z pokusu, který tým odborníků z dánské University of Copenhagen The Faculty of Health and Medical Sciences provedl na myších.
Vědci zjistili, že klíčem k prodlužování života je koenzym Nicotinamide adenine dinucleotide (NAD+). Právě jeho vpravení do těla testovacích zvířat jim nejen zajistil delší život, ale oddálil i příznaky stárnutí. Podle serveru ScienceWorldReport, který na výzkum upozornil, přitom nejde pro tělo o nic cizího. Koenzym je v určitém množství bežně k nalezení ve všech živých buňkách.
Vědci původně zkoumali dědičné onemocnění nazvané ataxia telangiectasia (A-T), které se projevuje tak, že brání DNA, aby se sama opravovala. Zjistili však, že její symptomy jsou podobné předčasnému stárnutí. Myším proto začali podávat ve vyšším množství koenzym NAD+ a tím zpomalili stárnutí organismu. Jeho aplikace ale také zabránila dalšímu poškozování DNA.
Právě poškozování DNA je jednou z příčin rychlého stárnutí. Paradoxně za ním stojí věc pro lidský život nezbytná, a to dýchání. Při něm člověk absorbuje volné radikály, které vznikají jako vedlejší produkt látkové výměny. Ty ale narušují buněčné membrány, ničí DNA a jsou příčinou celkového chátrání organismu.
Nová metoda vědců ale dokáže podpořit obnovování DNA a díky tomu má zásadní dopad na lidské stárnutí. Studie se zatím zabývala pouze testy na zvířatech, odborníci jsou ale přesvědčeni, že by byl výsledek u lidí stejný. A očekávají, že by jejich výzkum mohl prodloužit lidský život.
Lidé stárnout nebudou. Zachrání je věda?
Nový vědecký objev má ještě jeden zásadní význam. Poskytuje totiž jedinou možnost, jak prodloužit lidský život. Výzkumníci z newyorské Albert Einstein College of Medicine totiž nedávno zjistili, že lidstvo je v tomto ohledu na hranici svých možností. A bez pomoci vědy už se delšího věku nedožije.
Nejstarším člověkem v historii byla Francouzka Jeanne Calment, která zemřela v roce 1997. Dožila se 122 let, což je podle vědců hranice. Vyplývá to z výzkumu, který publikoval časopis Nature.
Odborníci maximální věk, kterého se lidé dožijí, spočítali na základě analýzy demografických dat o úmrtnosti ze čtyřiceti států. Zjistili, že už několik dekád neplatí zavedená představa, že čím později se lidé narodí, tím vyššího věku se dožijí.
Vědci také přišli na to, že naděje na dožití starých lidí se za poslední století o moc neprodloužila. Na druhou stranu ale přibylo lidí, kteří se vysokého věku dožili.
Podle odborníků ale nejde jen o problém určitých zemí. Od devadesátých let se nezvyšuje maximální věk dožití ani v zemích, jako například Japonsko, které je svou dlouhověkostí proslavené.
Témata: nesmrtelnost, vědci, lidé, život
