Náš čas se naplnil? Hodiny posledního soudu ukazují za dvě minuty dvanáct

Problémem není jen Trump

Podle aktivisty je lákavé tvrdit, že stále se zhoršující výhled na přežití lidstva koresponduje s nástupem nevyrovnané celebrity do Bílého domu, jelikož enormní ničivá síla v Trumpových rukou - doplněná jeho neznalostí mezinárodních věcí, nechutí k diplomacii, fetišem k násilí, dehumanizujícím světonázorem a konstantně impulzivními tendencemi - nás dovedla k balancování na kraji propasti. Johnson dává těmto úvahám zapravdu, ale problém podle něj převyšuje jednoho prezidenta, byť jím je Donald Trump.

"Ačkoliv k přenastavení hodin přispívá mnoho faktorů, je to hrozivá perspektiva jaderné války, která leží v srdci dnešního oznámení," píše ředitel. Připomíná, že ve světě existuje více než 15 tisíc jaderných zbraní, přičemž USA a Rusko bez jakéhokoliv důvodu udržují tisíce z nich v maximální pohotovosti, připravené kdykoliv k odpalu.

Je třeba mít na paměti, že jediná moderní hlavice má větší ničivou sílu než veškeré bomby, které explodovaly během druhé světové války, včetně těch atomových svržených na Japonsko, konstatuje Johnson. Dodává, že momentálně je svět prvně konfrontován s mnoha geopolitickými ohnisky, kde může jaderná válka vypuknout prakticky bez varování, což ho zavádí do nebezpečných a nezmapovaných vod.

Přehlídka těchto potenciálně jaderných krizí se loni výrazně zhoršila, jelikož Severní Korea a Spojené státy se zřejmě nacházejí na kolizním kurzu, který přiživuje školácké popichování, raketové testy a výhružky "ohněm a zlobou", deklaruje aktivista. Doplňuje, že zesiluje i napětí mezi NATO a Ruskem, které se šíří do oblasti omezení zbrojení, ohrožuje zásadní dohody, například smlouvy o likvidaci jaderných zbraní středního dosahu a New START.

Indie a Pákistán, mezi nimiž probíhá jaderný závod ve zbrojení, se znovu střetly v Kašmíru a na obou stranách rostou obětí, poukazuje ředitel. Varuje, že další jaderná krize může kvasit na Blízkém východě, jelikož Bílý dům se aktivně snaží o podkopání dohody o íránském jaderném programu.        

"Zatímco toto čtete, všechny jadernými zbraněmi disponující státy spěchají s vylepšeními, rozšiřují a přizpůsobují své arzenály," kritizuje Johnson. Nelíbí se mu, že státy namísto pokračování v pomalém, ale neustálém desítky let trvajícím postupu k likvidaci těchto arzenálů utrácejí biliony dolarů za konstrukci zcela nové generace zbraní schopných zničit civilizaci.

Můžeme si koupit čas

Pomyslné jaderné tlačítko se navíc nyní nachází na stole více autoritářů než kdykoliv v minulosti a pokud bude tento trend pokračovat, role jaderných zbraní v bezpečnostní politice jednotlivých zemí se jen posílí a stane se imunní vůči kritice, obává se aktivista. Domnívá se, že riziko jejich nasazení - ať náhodou, při neschválené akci, omylem při falešném poplachu, záměrně na základě eskalace krize či z pouhého vzdoru - dále poroste.

Ředitel zdůrazňuje, že nejde o hysterický křik v křesle usazených analytiků a aktivistů. Návrh Trumpovy radikální revize americké jaderné strategie, který unikl tento měsíc, potvrzuje, jak dalece se Spojené státy vracejí ke koncepci jaderné války, konstatuje Johnson. Míní, že bez naléhavého zásahu se budou věci jen zhoršovat.   

Máme za sebou desetiletí pohodlného a nebezpečného popírání neoddělitelného rizika jaderných zbraní a možných chyb v systémech "červených tlačítek" určených pro první úder a rychlou reakci, uvádí aktivista. Doplňuje, že nyní problém kvůli Trumpovi nelze ignorovat a není možné čekat.  

"Čelit těmto nebezpečím bude vyžadovat neúprosnou mnohaletou práci - delší než je čas, který nám zbývá, pokud se nic brzy nezmění," burcuje Johnson. Tvrdí, že si můžeme koupit určitý prostor pomocí některých mimořádných opatření, která momentálně kolují v americkém Kongresu - například zákonem omezujícím první nasazení jaderných zbraní, oslabením Trumpových jaderných ambicí omezením prostředků, které pro tento účel potřebuje, či požadavkem diplomatických jednání s protivníky disponujícími atomovými zbraněmi, především Severní Koreou.

Podle ředitele jsou jen dvě možnosti, jak to celé skončí - buď sebereme rozum a kuráž k omezení a nakonec i zničení jaderných zbraní, nebo hodiny nakonec odbijí dvanáctou. Čas se ale krátí, abychom rozhodli, jaká bude budoucnost, uzavírá aktivista.    

Témata:  jaderné zbraně,  USA,  Donald Trump