Křeče, křik a zmatek, žlutozelený mrak pustoší vše živé. Jak vypadá chemický útok?

V Sýrii možná došlo k útoku chlorem. Podobně zněly včera titulky většiny předních médií, jen málokterý čtenář si ale dovede skutečně představit, co takový útok obnáší. Nejlépe to demonstrují zápisky z roku 1915.

Přeživší vojáci uvádějí, že při prvním setkání s chlorem spatřili vojáky v křečích a zmatku. Nad nimi se vznášely nazelenalé mraky, které dostávaly žlutou barvu. Vojáci z mraků vybíhali oslepení, kašlající, a s růžovou pokožkou. Za nimi zůstaly v zákopech zamořených plynem, stovky umírajících lidí...

Žlutozelený plyn vytvoří hustý mrak, který má za následek poškození zraku a dýchacích orgánů. Lidem zasaženým tímto plynem hrozí slepota, problémy s dýcháním a záchvaty kašle.

Chlor je oblíbenou bojovou látkou zejména vzhledem ke své dostupnosti. Působí na organismus dusivě formou vyřazení plic z činnosti jejich otokem a následným udušením. 

Chemické zbraně vůbec poprvé použila ve zmíněném roce německá armáda, když nasadila chlórový plyn. Za přelomový okamžik v historii chemických zbraní se ale považuje právě nasazení yperitu.

Na rozdíl od jiných bojových plynů měla nová zbraň pro útočníky význam v tom, že proti ní nepomáhaly plynové masky, neboť k vyvolání účinku stačí kontakt s kůží. Navíc je hořčičný plyn velmi stabilní a dokáže bojiště spolehlivě zamořit na řadu hodin až několik dní.

Yperit proniká dřevem, kůží, tkaninami a působí v kapalném i plynném stavu. Do organismu proniká všemi cestami - kůží, dýchacími orgány, očními spojivkami i zažívacím ústrojím. Nejcitlivějšími orgány po použití yperitu jsou oči, dýchací orgány a kůže. Na kůži účinkuje do čtyř až osmi hodin, v zažívacím traktu po 30 až 60 minutách. Při vdechování účinkuje do několika hodin. Může být použit v dělostřelecké a letecké munici nebo rozstřikován z letadel.

Utrpení vojáků bylo enormní, měli puchýře po celém těle, záněty očí, které někdy vedly až k slepotě, zažívací problémy, poleptané plíce. Podle odhadů bylo při prvním použití yperitu zasaženo více než 2000 vojáků, z nichž 60 až 80 zemřelo.

Yperit později použili například Italové během italsko-etiopské války v 30. letech uplynulého století, Japonsko ho využívalo v druhé čínsko-japonské války (1937 až 1945), objevil se také v 80. letech ve válce Iráku s Íránem a režim bývalého iráckého diktátora Saddáma Husajna ho použil v roce 1988 při útoku na kurdské město Halabdža, při němž zahynulo 5000 Kurdů.

V 2015 použil yperit podle vyšetřovací zprávy OSN Islámský stát v syrské obci Mára. Podle některých zpráv hořčičný plyn organizace použila i loni v dubnu proti syrským vládním vojákům v boji o armádní letiště ve východosyrské provincii Dajr az-Zaur.

Používání chemických zbraní zakazuje Úmluva o chemických zbraních (celým názvem Úmluva o zákazu vývoje, výroby, skladování a použití chemických zbraní a o jejich zničení, CWC). Ta byla přijata v Ženevě v září 1992, k podpisu byla otevřena v Paříži v lednu 1993 a účinnosti nabyla v dubnu 1997. Úmluva nahradila protokol z roku 1925 o zákazu použití dusivých, otravných nebo podobných plynů a bakteriologických prostředků ve válce.

Nejde však jen o chlor a yperit. Na světě podobných látek existuje mnohem víc. Ostatně největší zabiják v dobách první světové války a jedna z nejhorších chemických zbraní vůbec je fosgen, používaný v celé řadě průmyslových odvětví.

Před sto lety se ale podle odborníků a vědců zasloužil o 80 až 85 procent všech úmrtí, které si první světová válka vyžádala, a to zejména proto, že k ní měly přístup všechny válčící strany. Poprvé byl nasazen 19. prosince 1915, kdy německá letadla shodila na britské vojáky 88 tun tohoto plynu. 120 lidí na místě zemřelo, dalších 1096 bylo zraněno.

Nedávno také v Sýrii došlo k útoku sarinem, plynem, který způsobil v Idlibu smrt stovky lidí. Je také považován za jednu z nejhorších chemických zbraní vůbec. Byl vyvinut v roce 1938 skupinou čtyř německých vědců a hojně používán za druhé světové války.

Do podvědomí veřejnosti se zapsal po teroristickém útoku v tokijském metru, kdy v roce 1995 zemřelo 13 lidí a dalších 5000 bylo zraněno. Použit byl také v roce 2013 v Sýrii, kde si vyžádal 1700 lidských životů.

Témata:  chemické zbraně,  Sýrie