Supervulkány jsou vskutku děsivé. Neprojevují se jako ostatní vulkány, jsou to obrovské skvrny na zemské kůře. Když se obří množství lávy dostane na povrch, může změnit planetu. To už se koneckonců stalo – a dokonce několikrát. Nejznámější supervulkán leží v národním parku Yellowstone v USA, další je pod Neapolí v Itálii. Jenže je tu ještě jeden, o kterém vědci zatím příliš informací nemají.
Kikai je název sopečné kaldery, která se nachází v Jihočínském moři, asi 60 km jižně od japonského ostrova Kjúšú. Prakticky celá kaldera je pod vodou, nad hladinu vyčnívají postkalderové ryolitové lávové dómy Sowa-Iwo-džima a Iwo-dake, které jsou aktivní v současnosti (Iwo-dake), resp. byly aktivní minulosti (Sowa-Iwo-džima).
Kaldera vznikla přibližně před 6300 lety, jako následek mohutné exploze, jedné z největších v holocénu. Jen objem vyvržené tefry se odhaduje na 1,5×10¹¹ metrů krychlových a její spad se našel až na ostrově Hokkaido. Erupce zcela zničila původní stratovulkán i jižní a východní části ostrova Kjúšú. Zdevastované oblasti nebyly obydlené několik století.
Vědci teď supervulkánu věnují hodně pozornosti, dokument publikovaný v magazínu Nature Scientific Reports uvádí, že v kaldeře Kikai expanduje lávový dóm. Klenba tohoto dómu je široká 9,5 kilometru, mořské dno se zvedlo o více než 610 metrů kvůli 31 kilometrům krychlových lávy, píše server news.com.au.
Vrchol klenby leží pouhých 30 metrů pod povrchem. Dóm však sám o sobě nepředstavuje problém. Znamená to ale, že velké množství magmatu bude znovu vytvářet tlak. Pokud dóm praskne, mohl by zabít asi 100 milionů lidí, varují vědci.
Kikai už v minulosti explodovala. Japonští vulkanologové našli dostatek důkazů, že před 7 tisíci lety došlo k erupci 500 kilometrů krychlových magmatu. Existuje důkaz další supererupce, ke které došlo před asi 95 tisíci lety. A další nastala asi před 140 tisíci lety.
Vulkanolog Yoshiyuki Tatsumi říká, že existuje šance asi jedno procento, že během příštích 100 let přijde další "katastrofická" erupce. Na místě byly provedeny tři průzkumy za pomocí sonaru, ponorky a seizmického mapování: vědci díky tomu chtějí získat obraz o tom, co se tam dole vlastně děje. Další měření je naplánováno na příští měsíc.
„Sopečný dóm je chemicky odlišný od supererupce, což naznačuje, že nový systém magmatických zásob vznikl před 7300 lety," vysvětluje Tatsumi pro deník The New York Times. To znamená, že supervulkán našel nový a jiný zdroj magmatu.
„Post-kalderová aktivita je považována za přípravnou fázi k další supererupci, nikoliv za uklidňující etapu z předchozí supererupce,“ popisuje vulkanolog. Mezi další důkazy pak patří aktivní hydrotermální prameny a husté proudy plynu, které vycházejí z mořského dna. Jenže důkaz o životě vulkánu není důkazem nadcházející megaerupci.
„Sopečný dóm je znamení. Ale není to předzvěst zkázy. Pokud by však došlo k prasknutí, výsledné erupce páry a plynu by měly vážný dopad na globální klima. Teploty by se propadly o několik stupňů. Úroda by byla zničena. Počasí by bylo velice divoké,“ popisuje server.
Jak daleko jsme od strašného osudu v případě Kikai jsme, bychom se měli dozvědět příští měsíc. Nový průzkum pomocí seizmických a elektromagnetických senzorů a podvodních robotů by měl ukázat, jaký tvar kaldera má a to by mohlo odhalit i sílu tohoto živlu. Vědci také doufají, že vytvoří obraz podzemní magmatické nádrže do hloubky 30 km. Na základě těchto výsledků doufají, že budou vylepšovat predikci toho, kdy nastane další výbuch.
Související
23. října 2022 11:32
24. dubna 2022 18:23
25. prosince 2021 21:57
2. října 2021 15:53
20. září 2021 15:26
19. září 2021 19:00
