Jan Masaryk byl nekonvenčním politikem s puncem dobráckého lva salonů. Po zhroucení demokracie v Československu se chtěl usadit v Londýně a začít nový život. Stihla ho však tragická smrt. Co se během noci z 9. na 10. března 1948 ve služebním bytě ministra zahraničí odehrálo, zůstává stále záhadou.
Syn "tatíčka Masaryka" byl mezi lidmi populární pro své pochopení, šarm a vtip. Jeho citově laděné projevy, vysílané z Londýna v období druhé světové války, pomáhaly udržovat naději. A jeho násilná smrt vyvolala celonárodní otřes. Co jí předcházelo?
Při únorové krizi roku 1948 podali nekomunističtí ministři šokovanému prezidentu Edvardu Benešovi demisi. Až na Masaryka. Možná zůstal i kvůli dávnému slibu, který dal svému otci, že Beneše nikdy neopustí. Zlomený prezident záhy nato podepsal doplněnou vládu pod vedením komunisty Klementa Gottwalda.
9. března byl Masaryk za Benešem v Sezimově Ústí. Možná jej tam prezident zbavil jeho slibu. Brzy poté chtěl odletět do Londýna, odejít z politiky a žít s americkou spisovatelkou Marcií Davenportovou. Pro novou vládu by to však znamenalo skandál.
Ráno 10. března 1948 nalezli Masaryka bez života na dlažbě nádvoří Černínského paláce. Pouhých několik hodin před oficiálním představením nové vlády v parlamentu, kde už přečetli jen oficiální zprávu o jeho úmrtí. Hovořila o sebevraždě z depresí, byla však vydána ještě před výsledkem soudní pitvy. Vyšetřování místo kriminalistů převzala Státní bezpečnost.
Lidé, kteří Masarykovi stáli blízko, hájili názor, že spáchal sebevraždu. Údajně měl sklon k depresím. A jeho tajemník Antonín Sum tvrdil, že takto protestoval proti nastupujícímu totalitnímu režimu. Žádný dopis na rozloučenou se ale nenašel.
Vyšetřování jeho smrti se několikrát znovu otvíralo. V roce 1969 hovořila tehdejší zpráva komise prokuratury o "nešťastné náhodě", další vyšetřování v roce 1995 přineslo "hypotézu vynucené sebevraždy", již prý zapříčinila nezákonná domovní prohlídka, která ho vyděsila.
A na sklonku roku 2016 se otevřelo další vyšetřování, zaměřené přímo na to, kdo mohl být diplomatovým vrahem. Impulzem byla informace badatelky Václavy Jandečkové, podle níž se měl v Masarykově bytě v době jeho smrti nacházet někdejší vyšší úředník ministerstva zahraničí Jan Bydžovský, kterého bezpečnostní orgány podezíraly, že předává informace tajným službám Velké Británie a USA. Všechna dosavadní vyšetřování se shodla pouze na tom, že první šetření bylo nedbalé a účelově vedené k závěru sebevražda.
Témata: Jan Masaryk, historie, Československo
Související
28. ledna 2025 22:03
30. října 2019 8:38
16. dubna 2017 13:35
