Proč mají lidé pět prstů? A proč slyšíme? Na tyhle otázky nikdo nezná odpověď

Vědci vytvořili podle informací portálu sciencedaily.com virtuální rekonstrukci zvukovodů našich předchůdců, konkrétně druhu Paranthropus robustus, který se velmi podobá druhu Australopithecus africanus. Oba žili zhruba ve stejném období a jejich sluchové ústrojí se podobalo šimpanzímu.

Lidé se od primátů liší tím, že dokáží zachytit zvukové frekvence širšího rozsahu, a to konkrétně 1.0-6.0 kHz, který zahrnuje i zvuky vznikající během mluveného projevu. Na ty šimpanzi a jiní primáti nemají vyvinutou dostatečnou citlivost.

Vědcům se pomocí virtuálních modelů a porovnávání jednotlivých druhů podařilo zjistit, kdy se u primátů poprvé evolučně objevila schopnost slyšet tak, jako dnes slyšíme my. Odborníci zkoumali přibližně 430 tisíc let staré ostatky předchůdců neandrtálců z oblasti Sima de los Huesos v severním Španělsku a zjistili, že jejich sluchové schopnosti byly téměř totožné s dnešními lidmi.

Tím vznikla konkurenční výhoda. Paranthropus robustus žil podle serveru v savaně, kde byla komunikace na krátké vzdálenosti v otevřeném prostředí výhodná. Tento druh ale podle vědců nebyl schopen mluvené řeči, spíše se jednalo o nějakou formu vokální komunikace. V té době totiž naši předci neměli mozkovou kapacitu na užívání jazyka.

Právě tyto evoluční změny nutí vědce k zamyšlení, jak budeme vypadat za další tisíce či desítky tisíc let. Odborníci z Institutu klinických výzkumů v kanadském Montrealu pro změnu zjistili, že v minulosti měli lidé mnohem více prstů, přičemž v budoucnu budou mít jen tři.

Z výzkumu kanadských odborníků vyplývá, že se život na Zemi bude přizpůsobovat klimatickým změnám. Není tajemstvím, že se lidské končetiny vyvinuly z rybích ploutví, které se přizpůsobily životu na souši prostředí.

Odborníci dodnes nedokáží přesně vysvětlit, proč má člověk právě 5 prstů. Podle nich tento znak pochází od společného předka z období devonu, který žil ve vodě, a po přesunu na souš se u něj objevilo šest až sedm prstů. 

Vědci se nyní domnívají, že by lidé mohli budoucnu o další 2 prsty přijít. Člověk by mohl přijít o malíčky na nohách, protože dříve lidé chodili více než dnes a bez bot, tudíž prsty na nohách jim pomáhaly udržet rovnováhu. 

To ale není jediná velká změna, která nás čeká. S největší pravděpodobností dojde vytvoření jedné, globální rasy. Už dnes se v praxi uplatňuje multikulturalismus ve velkém a v budoucnu tomu nebude jinak. Dříve či později tedy dojde k tomu, že Zemi bude obývat pouze jedna lidská rasa.

Podle vědců také přijdeme o imunitní systém. Se stále se zlepšující hygienou naše tělo přestává na vnější podněty reagovat a pokud selže a onemocní, vyléčí jej léky. Tělo tak nemá potřebu budovat si imunitu, kterou postupem času ztratí.

Přežitkem budou také svaly. Těžkou práci dnes v řadě oborů nahrazují stroje a zatímco naše vědecké chápání a mozková kapacita poroste, svalstvo postupně ochabne. Někteří proto věří, že budoucí člověk bude mít větší hlavu a menší tělo oproti stávajícímu poměru. Může dojít i ke zvětšení očí, které se pro nás staly nejdůležitějším smyslovým orgánem.

Pravděpodobně také přijdeme o vlasy, které už dnes svou ochrannou funkci většinou neplní, a zmenší se nám zuby. Jídlo dnes spíše žvýkáme než trháme, některé zuby jako třeba špičáky proto prakticky ani nepotřebujeme.

Témata:  lidé,  vědci