Dokonalý život by přinesl záhubu lidstva? Jeden z nejděsivějších experimentů v historii vyvolal šok

Na počátku experimentu byla touha zjistit, co se opravdu ukrývá za naplněným snem o dokonalém životě. Vědec ke svému pokusu vybral 25 myší, kterým poskytl vše, co by si jen mohly přát. 

Pokusné myši byly umístěny do dokonalého příjemného prostředí, měly k dispozici neomezené množství potravin, ochranu před nemocemi, možnost pářit se a nulové ohrožení ze strany predátorů. Vybudoval v nich pocit naprostého klidu a bezpečí.

Umělý svět, který zaujal vědce z celého světa, Calhoun nazval Vesmír 25. Místo toho, aby se však myši těšily blahodárnému životu, všechny zemřely. Odborníci proto začali zjišťovat, co se stalo.

Na počátku experimentu dal vědec do nádrže osm zdravých myší, čtyři samečky a čtyři samičky. Myším po nějaké době došlo, že jim nehrozí naprosto žádné nebezpečí, a začaly se množit. Každých 55 dní se počet obyvatel "ráje" zdvojnásobil.

Z ráje se stalo peklo

Vše probíhalo stejným způsobem prvních 315 dní od začátku pokusu. Od 316. dne se ale myši začaly množit méně a jejich počet se zdvojnásobil už jen každých 145 dní. Ve chvíli, kdy bylo na světě 600 hlodavců, začalo peklo.

V myší skupině se objevila parta vyvrženců, která si vydobyla místo ve středu nádrže. Tvořily ji mladé myšky, které se nebyly schopny stihnout integrovat do společnosti. Stávaly se proto častým terčem útoků silnějších hlodavců.

Vědci si tento stav vysvětlují tak, že se jednoduše starší generace rozhodla nedat přednost mladším. To ale začalo psychicky dopadat na myší samce, kteří přestali jevit zájem o další rozmnožování a žili absolutně odloučeni od společenství. Zkrátka se věnovali se jen krmení a byli posedlí svou krásou.

Na rozdíl od zbytku myší populace vypadali krásně, už jen proto, že neměli jizvy po soubojích. Neuměli ale reagovat na vnější podněty a nebyli schopni žádné interakce s okolím. Myší samci proto přestali vykazovat své charakteristické rysy a nejevili žádný zájem jak o samice, tak o své území.

I oni ale měli své chyby. Objevila se mezi nimi hyperaktivita, patologická plachost a následně i kanibalismus. Začali se chodit krmit jen když ostatní myši spaly.

Samci rezignovali, samice začaly vraždit

Situace v kolonii dopadla i na samice, které se staly agresivními, a to i vůči svým vlastním dětem. Řadu z nich zabily a poté se přestěhovaly do horní části terária a odmítly přijít do kontaktu s ostatními. Tato situace vedla k poklesu porodnosti a zvyšující se míře úmrtnosti nedospělých jedinců.

Nakonec začaly všechny samice zabíjet jakoukoliv narozenou myš a celá kolonie vymřela. Poslední přeživší zahynula po 1780 dnech od zahájení experimentu. Calhoun před koncem pokusu přestěhoval několik malých hlodavců do jiné nádrže, kolonii ale nezachránil. Ani oddělené myši se nechtěly pářit a zemřely.

Děsivý pokus přinesl několik překvapivých objevů. Calhoun zjistil, že existují dva druhy smrti, ta duchovní, která myš psychicky zlomí tak, že dělá jen to nejnutnější, tedy spí a jí. Druhý typ je smrt fyzická, která tu první následuje ruku v ruce.

Expert také aplikoval výsledek pokusu na lidskou populaci a zjistil, že lidský život probíhá v neustálém napětí a stresu, což je pro jeho zachování nezbytné. Pokud by totiž měli muži snadný život, ztratili by pravé mužství a zemřeli by. Naopak u žen by se zvýšila dávka agrese.

Za klíčovou fázi považuje odborník stav, kdy došlo k selektivnímu rozdělování ve společnosti. Myši měly rozdělené úkoly, ale ve chvíli, kdy vyhostily mladé ze svého společenství, neměli se tito potomci od koho naučit sociálnímu chování a tím pádem byli pro komunitu nepotřební. 

Experiment ukázal, že myši, které neměly potřebu o nic bojovat, zdegenerovaly a povraždily se. Kromě sociálního chování ale má i další aspekt, a sice totální populační zánik. Poté, co myši překonaly fázi populačního boomu, se najednou přestaly množit.

Lidé spějí do stejné fáze

Jelikož se jedná o pokus naz zvířatech, může řada lidí dojít k názoru, že u lidí něco takového není možné. Opak je ale pravdou, svět je sám o sobě jedna velká komunita a zažívá fázi populačního rozletu. Ten ale potrvá jen do určité doby, poté se zlomí. Za příklad lze vzít Japonsko, které ještě donedávna soběstačně fungovalo a prosperovalo. Z ničeho nic ale najednou lidé ztratili zájem o sex a přestaly se rodit děti.

Situace v zemi nyní začíná být kritická. Statisíce mužů ztrácí zájem o ženy, vychází pouze v noci a nemají potřebu sociální interakce. Podle odborníků jde o stejný jev jako u testovaných myší a staví na tom, že sociální role již byly rozděleny a mladí nemají možnost vytvořit si na uzavřeném ostrově svůj životní prostor. Tím, že se neumí zapojit do společnosti, se ale pro ni stávají neužitečnými. A podobný jev lze stále častěji pozorovat i v dalších zemích.

Podobný scénář podle odborníků hrozí i celému světu, pokud rezignuje na některé hodnoty, principy, ale i nutnost permanentního boje. Doktor Calhoun však učinil ještě jeden pokus, tentokrát ale přinutil myši zajímat se o jiné. Přiměl je k interakcím například tak, že voda byla podmíněná zmáčknutím tlačítka. Aby se jedna myš mohla napít, jiná jej musela zmáčknout. Myši si tak jasně definovaly role ve společnosti a přežily.

Témata:  vědci,  lidé