Pád římské říše dodnes fascinuje historiky i laickou veřejnost a i přes značný pokrok ve vědě není otázka zániku antické civilizace stále vyřešena. Problémem je už samotné datum konce antiky (284, 313, 476, 565 nebo až 1453?). Odborníci se shodnou snad jen v tom, že příčin bylo několik a že nenastaly ze dne na den. Krom lidského faktoru nesmíme zapomínat ani na přírodní katastrofy. 24. března 536 se najednou setmělo. Do Evropy se přivalil mrak prachu a zůstal po dobu 18 měsíců.
Historik Prokopios z Kaisareie (500 – 565) ve svém díle zaznamenal, že slunce svítilo na obloze jen jako měsíc. V létě mrzlo, objevovaly se sněhové přeháňky a nemohla dozrát úroda. Podobná situace nastala také v roce 539.
Tato přírodní katastrofa vedla k hladomoru, který podlomil zdraví mnoha lidí a v roce 541 vyústil v obrovskou epidemii, která vešla do dějin pod názvem „Justiniánův mor". Ten se do Evropy vracel až do 8. století a zabil zhruba 100 milionů lidí. V nejhorších měsících prý umíralo v Konstantinopoli až 10 tisíc lidí denně.
Nová studie, jejíž výsledky publikoval prestižní časopis Nature, porovnávala vzorky ledu z Arktidy se záznamy starověkých a středověkých historiků. Přišlo se na to, že na přelomu roku 536/537 došlo k ničivé erupci na severoamerickém kontinentu, která se opakovala v roce 539. Letopočty odpovídají tomu, co o počasí zaznamenali análisté v Evropě.
„Naše nová datace umožnila objasnit dlouhotrvající debatu a původu a následcích rozsáhlých klimatických anomáliích, které byly pozorovány ve Středomoří a které začaly oním mrakem nad Evropou v roce 536," řekl doktor Michael Sigl z Institutu pro výzkum pouště v americkém Renu.
„Našli jsme důkazy o minimálně dvou erupcích, při kterých byly do vyšší vrstvy atmosféry vyvrženy částečky s obsahem síranu. Důsledkem pro Evropu byl hladomor a Justiniánův mor, který zdecimoval polovinu obyvatel Středomoří," dodal vědec.
Zmíněná studie hovoří pouze obecně o erupcích v Severní Americe. Mohlo by se jednat o výbuch stratovulkánu Ilopango (dnes kalderové jezero) na ostrově San Salvador. Geologové na základě radiouhlíkové metody zjistili, že ke kolapsu sopky došlo mezi roky 410 – 535. Výbuch, který byl 20krát silnější než erupce Sv. Heleny v roce 1980, vyvrhl 25 km³ horniny a sopečný prach pokryl 10 tisíc km². Tato katastrofa vedla k zániku rané etapy klasického období mayské civilizace (250 – 550).
Související
23. října 2022 11:32
24. dubna 2022 18:23
25. prosince 2021 21:57
2. října 2021 15:53
20. září 2021 15:26
19. září 2021 19:00
