Fungují antidepresiva? Lékaři mají dobré i špatné zprávy

Nejde o to, že by chyběl výzkum, píše list The New York Times (NYT). V odborné literatuře se dá najít opravdu mnoho studií antidepresiv. Problémem je, že jde o učebnicový příklad publikační předpojatosti: Pozitivní studie jsou s největší pravděpodobností zveřejněny, zatímco ty negativní se stejně vysokou pravděpodobností skončí v šuplíku.

V roce 2008 to prokázala skupina vědců, kteří provedli metaanalýzu klinických zkoušek antidepresiv registrovaných Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Společnosti musely FDA předložit výsledky testů bez ohledu na jejich výsledek.

Tímto způsobem vědci získali 74 studií léků schválených v letech 1987 až 2004, do nichž se zapojilo více než 12.500 pacientů. Zhruba polovina těchto testů měla pozitivní výsledky, při nichž byl účinek antidepresiv lepší než v případě placeba. U druhé poloviny byl výsledek negativní.

Ovšem pohled do publikované literatury přináší podstatně odlišný obrázek. V publikacích se objevují prakticky všechny pozitivní studie. Z oněch negativních se v literatuře objevují jen tři jako negativní. Dalších 22 se nikdy publikace nedočkalo a 11 bylo sice publikováno, ale byly upraveny tak, aby vyzněly pozitivně.

Druhá metaanalýza rovněž využila údaje FDA namísto publikované literatury, ale položila si jinou otázku. Vědci chtěli zjistit, zda byla účinnost léků ve studiích závislá na úrovni deprese účastníků.

Výsledky naznačují, že odpověď zní "ano". Účinnost antidepresiv byla zjištěna u lidí s mírnou depresí, ale jen málo u těch, kdo trpí vážnou depresí. Závěr z těchto dvou studií je takový, že účinnost antidepresiv byla zveličena a že jejich pozitivní účinky mohou být omezeny na podstatně méně pacientů, než kolik jich skutečně tyto léky užívá.

Zmíněný výzkum z roku 2008 zasel pochybnosti o užívání antidepresiv obecně a také o samotném zdravotním výzkumu a způsobu jeho publikování. Před časem k němu ale přibyla další, zatím nejrozsáhlejší studie účinků antidepresiv, jaká byla zatím uskutečněna. Její autoři se snažili vyvarovat jakékoli zaujatosti.

Probírali se odbornou literaturou, webovými stránkami úřadů odpovědných za regulaci léčiv i mezinárodními registry, kde hledali jak publikované, tak nepublikované testy a zkoušky až do roku 2016. Zaměřili se na klinické zkoušky s kontrolní skupinou dostávající placebo i na přímé testy 21 antidepresiv používaných k léčbě dospělých z důvodu závažné depresivní poruchy.

Vědci posuzovali nejen to, jak dobře lék funguje, ale také to, jak dobře pacient léčbu snáší, což označili jako akceptovatelnost. Celkem zahrnuli 522 zkoušek, kterých se zúčastnilo více než 116.000 pacientů.

Uklidňujícím zjištěním je skutečnost, že všechna antidepresiva byla účinnější než placebo. Další dobrou zprávou je, že menší studie nepřinesly podstatnějším způsobem odlišné výsledky než rozsáhlejší studie. Pokud se projevil nějaký rozdíl, pak to bylo zjištění, že do jisté míry funguje aspekt "novosti". Antidepresiva nově uvedená na trh vykazovala při testech lepší výsledky, než když se tytéž zkoušky účinnosti a akceptovatelnosti zopakovaly v pozdějších letech.

Špatnou zprávou je naopak to, že i když se objevily statisticky významné rozdíly, rozsah účinnosti je stále relativně nízký. Největší efekt se projevil u lidí trpících závažnou depresí, především pak z krátkodobého hlediska. Jinými slovy tato studie poskytla důkazy, že když se lidé ocitnou v akutní silné depresi, pak léčba antidepresivy funguje a zlepší jejich stav během prvních dvou měsíců terapie.

Témata:  deprese,  léky,  zdraví