reklama

Počátky metody jsou už ve starověkém Řecku, kdy tehdejší lékaři přikládali pacientům elektrické rejnoky, moderní podoba se začala vyvíjet ve 20. letech. "Lékaři dříve nepoužívali anestezii ani myorelaxans, což je látka uvolňující svaly. V průběhu záchvatu tedy často docházelo ke zraněním, natržení svalu nebo zlomení kosti," řekl vedoucí lékař neurostimulačního centra Psychiatrické kliniky VFN Jozef Buday.

V současné době jsou pacienti v krátké anestezii a elektrické pulzy trvají desetiny vteřiny. Díky uvolnění svalů tak podle Budaye léčba vypadá jako jemné chvění. Po deseti minutách je pacient znovu v běžném vědomí. Nejčastějším nežádoucím účinkem řízeného léčebného záchvatu je mírná bolest hlavy nebo svalů.

"Sami od pacientů uslyšíte, že pro pacienty je lepší si dvanáctkrát za rok dojít na elektrostimulaci než ležet na uzavřeném oddělení psychiatrické nemocnice," dodal. Lékaři přitom přesně nevědí, jakým mechanismem léčebný účinek na mozek vzniká. Dochází k jeho ovlivnění jak na molekulární úrovni, tak ke stimulaci vzniku nových neuronů.

Účinnost léčby je podle lékařů 85 procent, u léků antidepresiv 65 procent. U léků na to, až zaberou, někdy pacient čeká i více než pět týdnů, u terapie elektrickými pulzy se zlepšení dostaví po týdnu. Obvykle k ošetření pacienti docházejí třikrát týdně.

Navzdory účinnosti, bezbolestnosti a relativně nízkému riziku léčby se podle lékařky centra Gabriely Podgorné lékaři setkávají u pacientů stále s předsudky, kvůli kterým zprvu léčbu odmítají. Ani studenti medicíny, mezi kterými provádí průzkum, nemají o metodě dostatečné informace. Někteří se podle ní domnívají, že už se desítky let nepoužívá. Poté, co si mohou metodu prohlédnout praxi, se podle výsledků dotazníků zvýšil podíl těch, kteří by metodu sami postoupili nebo ji doporučili příbuznému.

Kromě stimulace střídavým elektrickým proudem lékaři ve VFN používají podobnou stimulaci magnetického pole nebo stejnosměrného proudu. Stimulace stejnosměrným proudem pomáhá například pacientům, které trápí tinitus, tedy pískání, zvonění nebo jiné zvuky v uších. Uplatnění by metoda mohla mít i u pacientů s Alzheimerem nebo závislostmi.

"Do budoucna bychom touto metodou rádi léčili bolest a pracujeme také na výzkumu domácích stimulací. Pacienti by se mohli léčit s přístrojem doma v rámci telemedicíny. Lékař by na dálku přes videohovor jen dohlížel na správné umístění elektrod," řekl lékař Tadeáš Mareš.