Děti a dospívající zažívají při pandemii úzkost, ztrácí naději

"V poslední době jsem celé dny naštvaná. Bezdůvodně. Rozzlobí mě malé věci. Jsem naštvaná, jen tak. Nevím, jestli je to covidem," popsala nedávno své rozpoložení 17letá Američanka, když se obrátila na speciální tísňovou linku pro dospívající. "Jednou jsem se pořezala. Možná čtyři dny zpátky," cituje ji deník The Washington Post (WP), který v článku z minulého týdne rozebírá "jedinečně brutální" dopady pandemie na mládež.

Deník The New York Times (NYT) se zase ve víkendové reportáži zaměřil na lidi na začátku dospělosti, jejichž útrapy ukazuje na příkladu 22leté Francouzky Philaé Lachauxové. "Pandemie mi přijde jako velká stopka v našich životech," řekla mladá žena, která přišla o práci servírky a byla nucena odstěhovat se zpátky k rodičům. "Nikdy jsem neměla tolik sebevražedných myšlenek," uvedla.

Podobné stavy jsou podle průzkumů z posledních měsíců mezi mladými lidmi znepokojivě běžné. Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) loni v červnu uvedlo, že 26 procent respondentů ve věku od 18 do 24 let nahlásilo "vážné sebevražedné myšlenky". Ředitel britské charity The Prince's Trust Jonathan Townsend v lednu vyjádřil obavu, že mladí lidé "ztrácejí veškeré naděje". Vyslovil se tak poté, co jeho organizace ve spolupráci s agenturou YouGov zjistila u věkové kategorie 16 až 25 let nejvyšší míru úzkosti za 12 let svých průzkumů.

Vzestup psychických problémů je pozorován také v nižších věkových kategoriích, informoval nedávno zpravodajský web BBC. Britské úřady v loňském vydání zprávy o duševním zdraví dětí a mládeže hovoří problémech u každého šestého ve věku pět až 16 let. O tři roky dříve konstatovaly zhoršené duševní zdraví u každého devátého.

"Jsme uprostřed pandemie duševního zdraví," řekl NYT Arkadius Kyllendahl. Psychoterapeutovi působícímu v Londýně se prý za poslední měsíce zdvojnásobil počet mladých klientů.

Pandemie mladé lidi po celém světě připravila o ekonomické příležitosti či tradiční životní milníky a narušila jim vztahy s okolím v životní etapě, která formuje jejich identitu. Kvůli uzavírkám škol a univerzit a opatřením omezujícím volnočasové aktivity výrazně pociťují opatření, která se zavádějí především kvůli ochraně starších obyvatel. Navíc budou až těmi posledními, na koho přijde řada s očkováním.

V obzvláště ošemetné životní fázi zasahuje zdravotnická krize náctileté. "Zrovna ve věku, kdy jsou biologicky náchylní k hledání nezávislosti na svých rodinách, jsou teenageři uvězněni doma. Přátelé... jsou do velké míry mimo dosah, přístupní převážně skrze sociální média, která přinášejí vlastní mix uspokojivých a toxických prvků," napsal list WP.

Restrikce spojené s koronavirem budou pravděpodobně v následujících měsících pokračovat a pocit, že přicházejí o drahocenný čas, tak může mezi mladými sílit. Například ve Francii už odborníci na duševní zdraví vyzvali úřady, aby ve snaze potlačit jejich osamělost zvážili otvírání škol. Někteří britští terapeuti zase NYT řekli, že pacientům v zájmu zdraví doporučovali porušování nařízení.

Pozitivním výsledkem současné situace by mohlo být to, že se mladí lidé budou méně bát o svých problémech mluvit. "Všichni mluví o svých terapeutech a lécích," komentovala svoji zkušenost 21letá Dalia Al-Dujailiová studující v Edinburghu.

Témata:  deprese,  děti