Karlova univerzita? Otec vlasti se o svou univerzitu příliš nestaral, jeho zásluhy jsou přeceňované

Angažovanost arcibiskupa není až tak překvapivá, když vezmeme v potaz, že vzdělání bylo ve středověku zcela pod patronací církve. Pro zřízení univerzity tak byl papež prakticky stejně důležitý jako panovník, protože jenom on nadat univerzitu privilegiem, které umožňovalo udělovat akademické tituly v oblasti teologie, která bylo vrcholem univerzitního vzdělání. Pražská univerzita nebyla výjimkou, a i proto je první z tří zakládacích listin Karlovy univerzity vydaná papežem, přičemž hlavním přímluvcem byl již právě Arnošt z Pardubic. Ten se také v souladu s jinde běžnými zvyklostmi stal prvním kancléřem univerzity.

Karel také nebyl první český panovník, který uvažoval o založení univerzity, o to se totiž už usilovně snažil přinejmenším Přemyslovec Václav II. kolem roku 1298. Jeho iniciativa vyšla naprázdno. Hlavně proto, že neměl patřičnou podporu církve a papeže. To situace za Karla IV. byla výrazně příznivější, protože kromě bezvýhradné podpory pražského arcibiskupa, měl i velmi dobré vztahy s papežem se kterým se znal z pobytu na francouzském královském dvoře.

Jedním z nejdůležitějších dokumentů nové univerzity byla její statuta, což byla nařízení určující základní provozní a organizační směrnice univerzity. Jak už správně tušíte i tento dokument vypovídá zejména o angažovanosti Arnošta z Pardubic. Na druhou stranu je to logické – Karel IV. jen těžko mohl sepsat pravidla pro univerzitu, když na žádné nikdy nestudoval. Nemohl tak vědět na to, na rozdíl od Arnošta z Pardubic, který studoval na nejvyhlášenějších univerzitách v Boloni a Padově. Samozřejmě, že Arnošt vše činil se souhlasem Karla IV., jehož byl úzkým spolupracovníkem, bez toho by se univerzita neobešla.

Zájem římského císaře o univerzitu byl zpočátku dost malý, vydal nicméně zbylé dvě zakládací listiny, ve kterých univerzitě garantoval tradiční privilegia, zejména ochranu studentů a učitelů a její právní nezávislost, která měla pro univerzitu naprosto zásadní důležitost. Vydání dvou listin také na dlouhou dobu rozvířilo debaty mezi historiky, jestli byla univerzita založena jako česká anebo říšská. Dnes panuje názor, že to byla univerzita česká (neboť byla financována z Čech), ale většina jejich profesorů a patrně i studentů byla ze Svaté říše římské, tedy německé národnosti.

Aby mohla univerzita fungovat potřebovala zejména finanční prostředky na provoz a platy mistrů, kteří na škole učili – ty ale kupodivu nedostala od Karla, několik vesnic včetně všech platů totiž univerzit získá z majetků Arnoštova rodu. Arnošt z Pardubic tak univerzitu nejvíc podržel v těžkých začátcích, které byly pro vznik univerzity klíčové, nejedna fundace totiž nedopadla, právě kvůli malé podpoře od jejich oslavovaných zakladatelů. Zapomenutý arcibiskup zajistil první profesory, staral se o rozběhnutí a úroveň výuky a její pravidelné hmotné zajištění až po první formální právní vymezení statuty a první diplomy absolventů. Na druhou stranu Karel, který se příliš neměl k tomu obdarovat univerzitu větším majetkem, se uchýlil k několika kreativním řešením, například výuku medicíny obstarávali jeho dvorní lékaři místo univerzitních učenců.

Velkou komplikaci pro novou univerzitu představovala absence vhodných prostor, zpočátku tak byli studenti vyučování zejména v tzv. bursách, což nebylo nic jiného než soukromé domy univerzitních profesorů. Jiným řešení byla výuka studentů v budovách řeholních generálních studií, které byly obdobou vysokých škol pro mnichy, za čím můžeme opětovně vidět vliv Arnošta z Pardubic. Karel IV univerzitě svěřil pouze budovy zanedbané farní školy u Týnského chrámu, a tak se výcvik studentů svobodných umění díky Karlovi IV. odehrával v nevyhovujících a stísněných prostorách týnského hřbitova. Poté ale na dlouho nenacházíme stopy Karlova zájmu o fungování pražské univerzity.

Až po dlouhé době, roku 1366, se Karel nakonec ustrnul  Pražskou univerzitou obdaroval větším majetkem, který měl financovat tzv. Velkou kolej, které se na jeho počest začlo říkat Karlova. Ale samotná kolej získla důstojnou budovu o dalších 17 let později, kdy nepopulární Václav IV. univerzitu obdařil budovou Rotlevova paláce, dnes zvanou Carolinum, která dodnes tvoří hlavní sídlo univerzity. O tom že zpočátku měla univerzita velké problémy svědčí i to, že první absolventské zkoušky máme zaznamenány skoro 20 let po založení univerzity – a rozhodně to nebylo kvůli tomu, že by byla plná věčných studentů. Poté ale univerzita zažila až nebývale velký rozkvět, který byl narušen až nepokoji spojenými s Kutnohorským dekretem a husitstvím.

Témata:  Univerzita Karlova,  historie,  Karel IV.