Slunce většina z nás vnímá jako velkou zářící kouli na obloze. Ve skutečnosti jde ale o obří těleso plné žhavé plazmy, které produkuje nepředstavitelné množství energie. Co se ale nachází uvnitř a jak silná naše nejbližší hvězda skutečně je?
Slunce je jako každá hvězda neuvěřitelně žhavé. Jen stěží si ale můžeme představit, jak skutečně je tento objekt destruktivní. Každý ví, že i krátký pobyt na přímém světle může lidskou kůži lehce spálit, a to i přesto, že nad námi bdí jako jakýsi filtr ozonová vrstva.
Delší pohled do Slunce také dokáže poškodit zrak. O to více zarážející je fakt, že energie Slunce, kterou vnímáme na Zemi, tvoří asi 0,5 miliardtiny skutečné síly tohoto tělesa. To je jedním z důvodů, proč je tento objekt velmi těžké jakkoliv zkoumat.
Druhým z důvodů je samotná teplota slunce. Zatímco na povrchu se pohybuje kolem 5000 stupňů Celsie, v jádru je teplota až 14 milionů stupňů. Pro představu, výbuch atomové bomby vygeneruje teplotu zhruba 4000 stupňů. Lidstvo zkrátka dosud nevynalezlo nic, co by takovým teplotám dokázalo odolat, proto je jakýkoliv výlet ke Slunci či do něj naprosto nereálný.
Přesto odborníky zajímá, co se vlastně nachází uvnitř Slunce, tedy jak vypadá její jádro. A někteří vědci dlouhodobě upozorňují na možnost, že rychlost rotace slunečního jádra se může lišit od rychlosti rotace zbytku hvězdy. Do teď však neexistoval žádný způsob, jak to ověřit. A mnoho lidí jednoduše předpokládá, že Slunce se točí celé, bez vnitřních rozdílu.
Nová data, která poskytly Evropská kosmická agentura a NASA naznačují opak. Vesmírné agentury totiž zachytily gravitační vlny nízké frekvence, které rezonují skrz Slunce. Jak se ukázalo, zároveň také obsahují informace ohledně rotace slunečního jádra.
Do dnešního dne byli vědci schopní měřit pouze vlny vysoké frekvence, kterým se říká primární vlny či p-vlny. Ty prochází vnějšími vrstvami Slunce a jsou snadno detekovatelné na jeho povrchu. Data zajistila sonda SOHO.
Výsledky naznačují, že sluneční jádro se plně otočí zhruba jednou za týden. To je téměř 4x rychleji, než zbytek Slunce, který se u "rovníku" kompletně otočí za 25 dní a na pólech za 35 dní.
A proč se vlastně jádro točí mnohem rychleji než zbytek naší hvězdy? Nejpravděpodobnější vysvětlení je, že rychlost rotace jádra je zbytkem z mladých let hvězdy, kdy se ještě formovala. To bylo před asi 4,6 miliardy let.
Vzhledem k tomu, že Slunce nemá pevnou strukturu, je tento jev z hlediska fyziky reálný. Pokud by se něco podobného dělo například na Zemi, roztrhalo by to planetu na kusy.
Související
10. října 2024 13:38
8. října 2024 17:11
29. dubna 2024 13:32
23. dubna 2023 14:49
17. prosince 2022 11:34
9. října 2022 19:06
