Dunningův–Krugerův efekt: Proč si lidé s chabými politickými znalostmi myslí, že o politice vědí vše?

Sociální sítě, hospody i další místa jsou plná „odborníků“ na politiku. Jenže ti, kteří své politické názory nejhlasitější vykřikují, ve skutečnosti patří k těm, kteří politice rozumí nejméně a nejsou v tomto směru příliš dobře vzděláni. Naopak ti, kteří jsou lépe informováni, jsou obvykle méně hlasití a méně sebevědomí, zjistila nová studie.

Pro tuto nadřazenost či povýšenost dokonce existuje akademický termín - Dunningův–Krugerův efekt. Jedná se o nový jev zkoumaný sociální psychologií – objevili jej David Dunning a Justin Kruger až v roce 1999. Zjistili, že lidé s podprůměrnými kompetencemi svůj výkon výrazně přeceňují, naopak lidé s nadprůměrnými schopnostmi výkon mírně podcení. Pokud dostanou zkoumané osoby k dispozici výsledky ostatních a mají znovu ohodnotit svůj dosažený výkon, podprůměrní se nezmění. Nadprůměrní naopak svůj odhad upraví tak, že je výrazně bližší skutečnosti.

Vysvětlení zní, že lidé s nízkými schopnostmi a kompetencemi mají o svých schopnostech nadnesené mínění, které si uchovávají i při přímé konfrontaci s populačním průměrem. Nadprůměrní lidé jsou sice schopni adekvátněji odhadnout své výsledky, přeceňují však všechny ostatní. Po konfrontaci s průměrnými výsledky se výrazně přiblíží v odhadu skutečnému výsledku - poupraví (sníží) hodnocení ostatních a jejich vlastní výkon tak v jejich očích vzroste.

Ian Anson, odborný asistent na University of Maryland v kraji Baltimore, teď provedl vlastní výzkum, který s tímto efektem souvisí. „Dunning-Krugerův efekt předpokládá, že jedinci s malou znalostí tématu budou paradoxně nejvíce přesvědčeni, že o tématu vědí hodně,“ vysvětluje. K provedení výzkumu jej vedly diskuze na sociálních sítích před americkými prezidentskými volbami v roce 2016. 

Pro svou studii si Anson vybral 2 606 dospělých Američanů, kteří vyplňovali dva on-line průzkumy. Hodnotil faktické znalosti účastníků – ptal se například na to, jak dlouho slouží senátor, kdo je ministr energetiky, nebo která strana je konzervativnější v oblasti zdravotní péče, či která strana ovládá Sněmovnu reprezentantů. Většina účastníků neměla v politickém kvízu příliš dobré výsledky - a ti, kteří měli horší výsledky pak s větší pravděpodobností nadhodnocovali svůj výkon.

„Mnoho Američanů je přesvědčeno o své nadprůměrné politické znalosti, protože nemají možnost vidět, jak málo vědí o politickém světě (to je tzv. "Dvojitá vazba neschopnosti "). Ale je tu ještě jedna věc - když se republikáni a demokraté zapojí "partizánských" do debat o tom, kdo je lepší, tento efekt se stává ještě silnější,“ vysvětlil Anson. V praxi to znamená, že ti, kteří se nejvíce hlasitě bijí za "svou stranu", toho o politice ví vlastně docela málo. 

Někteří jednici po volbách začali Trumpovo působení na psotu prezidenta hodnotit jako „prezidentství Dunning-Krugerova efektu", protože Trump se zdá být neuvěřitelně sebejistý vůči tématům, o nichž ale zřejmě příliš neví, připomněl v souvislosti s průzkumem server The Independent.

Témata:  politika,  USA,  lidé