reklama

Největším problém je zpomalení Golfského proudu. Ten přispívá k oteplení zim v Evropě, kdy do Atlantiku přivádí teplou vodu z Mexického zálivu a teplých vod kolem rovníků. To, jak ovlivňuje klima v Evropě, dokazuje, že průměrné teploty v Norsku jsou o 30 stupňů Celsia vyšší nežli na stejné rovnoběžce v Kanadě. Evropa má však problém. Golfský proud podle měření zpomaluje. Za posledních 100 let téměř o 15%. Co to pro Evropu znamená?

Nelze očekávat návrat doby ledové nebo extrému, které lidem představili hollywoodští tvůrci ve filmu Den poté, usmívá se klimatolog z londýnské univerzity David Thornalley. „To je doopravdy ten nejextrémnější případ,“ podotýká. Přesto by mohly být důsledky pro Evropu neblahé. Na kontinentě by mohla klesnout průměrná roční teplota o 5 stupňů celsia. To by znamenalo především silné ohrožení kontinentálního zemědělství a nebezpečí návratu nedostatku potravin.

Thornalley však upozorňuje, že úplné zhroucení Golfského proudu nehrozí. Podle výpočtu je jen 5% hrozba, že se to do roku 2100 stane. Pro srovnání pokud máte dům na pobřeží, ať již je kdekoliv v Evropě, možnost, že bude do stejného roku zaplaven, je 20%. I přesto má zpomalení Golfského proudu již své důsledky. Teplota v Atlantiku stoupá a mění se složení mořského života. Podle Thornalley bychom měli sledovat především historické prameny, „Toto se již v minulosti stalo a naši předci byli těmto jevům vystaveni. Čím více pochopíme z minulosti, tím lépe se budeme moci připravit na budoucnost,“ dodává pro The independent