reklama

Komplex méněcennosti

Komplex méněcennosti je poměrně častým problémem. Nejspíš každý člověk by našel něco, s čím na sobě není spokojen – to je přirozené. Ovšem pokud situace přeroste v jistou zranitelnost a nepříjemné psychické napětí, jedná se už o problém. Pak už ho můžeme nazvat komplexem méněcennosti, který se negativně projevuje na kvalitě života člověka i na mezilidských vztazích.

Jako většina komplexů, má i komplex méněcennosti svůj základ již v dětství. Mnoho rodičů totiž u svých dětí potlačí jejich sebedůvěru – děti jsou pak často ponižovány, shazovány, podceňovány. A tehdy je zaděláno právě na komplex méněcennosti.

A jak lze s tímto problémem bojovat? Člověk by se měl zaměřit především na své úspěchy a z nich se těšit. Ideální je pak v tomto případě také podpora rodiny či partnera. Od nich je dobré slyšet slova uznání či pochvaly. Naopak je potřeba vyhnout se urážkám nebo přehnané kritice. Sám člověk trpící pocitem méněcennosti by měl zapracovat na posílení své sebedůvěry.

Oidipův komplex

Tento pojem zavedl do psychoanalýzy známý Sigmund Freud. Oidipův komplex v sobě zahrnuje milostný vztah syna k matce, který se mnohdy pojí se strachem z trestu. Pojmenování komplexu odkazuje na příběh o Oidipovi. Ten měl zabít svého vlastního otce, aby se mohl oženit se svou matkou. Tento komplex se může projevovat různě. Sigmund Freud tvrdil, že každé dítě jednou dospěje do fáze, kdy začne brát svého rodiče stejného pohlaví jako sexuálního soupeře, což představuje zcela přirozený vývoj. S tímto komplexem také podle Freuda souvisí fakt, že si člověk vybírá svého partnera podle svého rodiče opačného pohlaví.

Kainův komplex

Adam a Eva měli syny Kaina a Ábela. Podle Bible měl starší Kain zabít svého mladšího bratra Ábela. Proto je komplex spojený s negativním vztahem mezi sourozenci označen jako Kainův.

Kainův komplex, to je pojem označující špatný vztah mezi sourozenci, rivalitu, agresivitu či závist mezi nimi. To často vyústí i ve špatný vztah mezi rodiči a dětmi, v jejich vzájemné odcizování.

Komplex Petra Pana

Říká se, že každý muž je tak trochu malý chlapec. Mnoho dospělých mužů má například zálibu v počítačových hrách. Na tom není nic špatného, pokud to ovšem člověk s únikem do reality nepřehání. Pak se dá hovořit o komplexu Petra Pana. Pro ten je typická neochota dotyčného vnímat odpovědnost dospělého člověka.

Člověk trpící tímto komplexem odmítá prakticky všechny povinnosti či starosti dospělého jedince. Takový člověk je pak značně nevyzrálý a nedospělý, což se projevuje například v častém střídání partnerských vztahů. Žít s takovým člověkem ve vztahu je těžké, protože muž vnímá partnerku prakticky jako svou matku, která se o všechno postará. Komplex je pojmenován podle pohádkové postavy Petra Pana, který žije ve světě, kde nikdo nestárne, a nemá tak starosti dospělého člověka.

Thersitův komplex

Tento komplex je nazván podle muže jménem Thersités, který měl být podle antické legendy nejošklivějším mužem, který bojoval v trojské válce. Údajně měl křivé nohy, neforemnou postavu a hlavu. Thersitův komplex označuje vlastně strach člověka z vlastní ošklivosti. Lidé trpící tímto komplexem jsou přesvědčeni o tom, že jsou oškliví, z čehož pramení jejich problémy v běžném životě. Nemohou se zbavit myšlenek na své nedostatky, nemohou se na sebe podívat do zrcadla, mají odpor ke svému tělu. Není divu, že lidé s tímto komplexem mají problémy i v sexuálním životě.

Komplex Dona Juana

Kdo by neznal fiktivní postavu Dona Juana – muže, se kterým je spojen nevázaný sexuální život, hypersexualita a promiskuita. Tuto literární postavu uvedl v 17. století ve známost španělský dramatik Tirso de Molina, operu o něm pak napsal Wolfgang Amadeus Mozart. Komplex Dona Juana je vlastní mužům, kteří věří tomu, že dokáží svést každou ženu. Tito muži mají přehnaně vysoké sebevědomí, které ještě roste s počtem svedených žen. Nutno podotknout, že se vůbec nemusí jednat o muže pohledné.

Napoleonský komplex

Napoleonský komplex je poměrně známý. Postižené jedince trápí jejich malá výška nebo jiná fyzická indispozice. Název komplex získal podle Napoleona Bonaparte, který byl malého vzrůstu. Je však pouze hovorový, v odborné literatuře bychom se s napoleonským komplexem nesetkali. Komplex se častěji objevuje u mužů, kteří se v důsledku nespokojenosti (nejčastěji) se svým vzrůstem chovají útočně až agresivně a jsou nepřátelští vůči svému okolí. U některých lidí se komplex projevuje tak, že když nemohou být vysocí fyzicky, snaží se alespoň dosáhnout vysokých cílů. A to nemusí být na škodu, pokud to ovšem člověk nepřežene a nechová se příliš arogantně.