V českých školách podle studie neexistuje systém psychologické pomoci dětem uprchlíků

Duševní pohodu považují autoři studie za základní předpoklad pro vzdělávání dětí. Poukázali na to, že běženci se musí vyrovnat se ztrátou svého předešlého způsobu života. Podle studie bude proto nezbytné na to připravit učitele. Na dodatečné zajištění adaptačních koordinátorů, učitelů češtiny pro cizince a asistentů pedagoga na rok vyčíslili experti náklady až 2,1 miliardy korun.

Autoři ve studii počítají se dvěma scénáři. Podle nízkého by do Česka dorazilo 300.000 běženců, podle vysokého 500.000. Podle posledních informací uteklo z Ukrajiny do ČR od začátku ruské invaze přes 270.000 lidí. Víc než polovinu tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy. Studie předpokládá, že dvě třetiny příchozích se usadí v ČR dlouhodobě.

Krátkodobě autoři práce očekávají 142.500 až 237.000 dětí a mladistvých ve věku do 19 let. V dlouhodobém horizontu se podle nich může počet dětí ve školkách zvýšit o 7,1 až 11,8 procenta, v základních školách o 5,1 až 8,4 procenta a ve středních o 3,4 až 5,6 procenta. Tyto výpočty nezahrnují ostatní demografický vývoj.

Pro úspěšnou integraci ukrajinských žáků je podle studie důležité, aby se k nim dostala vhodná podpora a začali se co nejdříve učit česky. Experti přitom upozornili, že v ČR chybí ve školách systém psychologické pomoci. "Panují významné regionální rozdíly v dostupnosti školních pedagogů, kteří mohou být využiti pro poskytování psychologické pomoci a vyhodnocování závažnosti případů," píše se ve studii. Některé mikroregiony podle ní nemají žádného školního psychologa. Nejvíce vytíženi jsou v Libereckém, Ústeckém nebo Karlovarském kraji, a to i v pedagogicko-psychologických poradnách.

Učitelé by se proto podle studie měli proškolit tak, aby nejdřív usilovali o duševní pohodu nových žáků. Uprchlíci totiž často trpí traumatem z útěku ze své země. Dále by stát podle odborníků měl vyčlenit peníze na školní adaptační koordinátory, učitele češtiny pro cizince a nové asistenty pedagoga. Náklady na ně by mohly činit za rok asi 1,2 až 2,1 miliardy korun. Na jejich potřebný počet nestačí kvalifikovaní pedagogové, studie proto doporučuje využít studentů pedagogických fakult nebo pracovníků s mládeží.

Vznik ukrajinských tříd by se podle expertů měl omezit na časově nejnutnější období a slučování skupin za účelem výuky češtiny. Počet základních škol, které cizince učí český jazyk, doporučili rozšířit ze současných 406 alespoň o 1500 až 2500. Uprchlíci by se tak mohli učit česky v každé třetí nebo druhé základní škole v ČR. Prioritou by v prvním půl roce měla být intenzivní výuka jazyka a postupné seznamování uprchlíků s českými žáky například v tělocviku nebo výtvarné výchově. Pro prevenci segregace by se měl stanovit limit podílu ukrajinských žáků ve škole na 20 procent.

Přes letní prázdniny by podle autorů studie bylo vhodné v integraci pokračovat třeba na bezplatných táborech či kurzech. Školy podle expertů budou potřebovat také dodatečné peníze na pomůcky či podporu školního stravování.

Z Ukrajiny utíkají miliony lidí, Evropa zažívá nejrychlejší uprchlickou vlnu od druhé světové

Z Ukrajiny k dnešnímu dni uprchlo před ruskou invazí přes tři a půl milionu lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva miliony Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první tři týdny ruské invaze přišlo přes 270 tisíc lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

I v Německu dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Některé země, jako Maďarsko, ale svůj přístup k lidem z Ukrajiny teprve přehodnocují a na plánu, jak se vyrovnat s potenciálním nárůstem migrace, budou teprve pracovat.

Témata:  psychologie,  školství