reklama

"Osobně považuji za nejkonstruktivnější být realista. Není jisté, že 'vše bude v pořádku', zároveň je statisticky nejpravděpodobnější, že případné onemocnění překonám," uvedl psycholog. Podle něj má smysl se zaměřit pouze na to, co člověk může ovlivnit, a doufat v to nejlepší.

Odloučení je podle něj pro mnoho lidí horší než samotný covid a vzájemná podpora rodiny, přátel, kolegů a sousedů je jednou z nejúčinnějších zbraní proti stresu. Pomáhá také každodenní řád, pravidelnost či přiměřená fyzická únava.

Na otázku, zda sledovat zprávy, nelze podle něj jednoznačně odpovědět, ale nejednotnost informací může být pro lidi matoucí. "Nárůst čísel těžko někoho povzbudí a pokles na druhou stranu neznamená, že máme polevit v opatrnosti," dodal Heřman.

Lidé by také neměli odbornou pomoc vnímat jako poslední možnost řešení, ale využívat ji i preventivně. Funguje například Linka první psychické pomoci 116 123, Linka bezpečí pro děti a mládež 116 111 nebo Senior telefon 800 157 157. Okamžitou psychickou pomoc poskytuje Centrum krizové intervence (Ústavní 91, Praha 8) nebo Krizové centrum RIAPS (Chelčického 39, Praha 3).

Psycholog také zmínil příklad obyvatel Spojených států po teroristických útocích 11. září 2001, kdy odbornou pomoc vyhledalo jen malé procento lidí a v následných průzkumech vzrostla průměrná životní spokojenost. "Jedním z vysvětlení je, že prožité těžkosti pomohly mnoha lidem uvědomit si, za co jsou ve svém životě vděční a co berou za samozřejmost," doplnil Heřman.

reklama