reklama

Podle informací z Keplerova dalekohledu je Země jedna z více než 40 miliard potenciálně obyvatelných planet ve vesmíru. Zní to slibně do té doby, než zjistíte, že signál, který posíláme, je příliš pomalý. K nejbližší hvězdě Alfa Centauri letí signál 4 roky, na konec naší galaxie pak cestuje 100 000 let.

„Pro účely komunikace potřebujeme zvýšit rychlost minimálně dvakrát, abychom vůbec mohli komunikovat s případnými civilizacemi v naší galaxii," tvrdí podle serveru Discovery astronom Michael Garrett.

Hledáním mimozemské civilizace se zabývá projekt SETI, který se snaží zachytit rádiové komunikace a následně je analyzovat. Taky se pokouší vysílat do vesmíru symbolické zprávy o Sluneční soustavě.

Jiná studie, v jejímž čele stál Avi Loeb, byla zveřejněna ve vědecké publikaci Journal of Cosmology and Astroparticle Physics. Ta vysvětluje, že se stářím vesmíru se podmínky pro vznik života postupně zlepšují.

Klíčem ke vzniku života je podle této studie hmota hvězd – čím větší má hvězda hmotu, tím kratší je její životní cyklus a tím menší šance je, že se zde stačí vyvinout život dříve, než hvězda nevyhnutelně podlehne své zkáze. Otázkou, na kterou bychom se měli ptát, tak podle Loeba je, proč jsme se nevyvinuli v pozdější fázi vesmíru u hvězdy s nižší hmotností.

Důvod, proč jsme zatím na žádný život mimo Zemi nenarazili, by podle něj mohl spočívat zkrátka v tom, že život na Zemi v kosmickém měřítku vznikl příliš brzy – tedy že jsme vznikli šťastnou náhodou či „nehodou" ve chvíli, kdy zbytek vesmíru na svou explozi života zatím čeká.

Jiným důvodem by ale podle Loeba také mohl být fakt, že by život u trpasličích planet mohl být příliš nebezpečný. Loeb a další výzkumníci proto navrhují, aby se další výzkum zaměřil na hvězdy s nízkou hmotností, zejména takzvané červené trpaslíky.

Jak server dodává, tak či onak ale studie dodává, že na lov mimozemšťanů by zřejmě bylo nejlepší ještě si tak pět miliard let počkat.