Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mimozemská invaze? Evropa hlásila desítky létajících talířů na obloze

Češi spatřili na obloze UFO
Češi spatřili na obloze UFO
Foto: Reprofoto YouTube

Americká společnost SpaceX úspěšně zahájila realizaci projektu široké satelitní sítě Starlink pro zajištění vysokorychlostního přístupu na internet z kteréhokoli místa na Zemi. Raketa Falcon 9 dnes v 04:30 SELČ vynesla z floridského mysu Canaveral na určenou oběžnou dráhu prvních 60 satelitů sítě, kterou má tvořit až 12.000 aparátů. SpaceX to oznámil na svém webu.

Dnešní další vesmírný počin společnosti založené vizionářským miliardářem Elonem Muskem zahrnuje i další úspěchy. Především šlo o dosud nejtěžší náklad, jaký SpaceX do vesmíru dopravil najednou. Kromě toho první stupeň rakety zdárně završil už třetí let a bezchybně se vrátil na Zemi, když přistál na plošině Of Course I Still Love You v Atlantském oceánu. Loni v září už vynesl družici Telstar 18 a letos v lednu Iridium-8.

Po dvou odložených startech dnes Falcon 9 úspěšně vynesl družice na stanovenou oběžnou dráhu 440 kilometrů nad Zemí. Aparáty se pak vlastním pohonem dostaly na operační orbitu ve výšce 550 kilometrů. Pravděpodobně den by mělo trvat zjištění, zda všechny správně fungují.

Každý satelit o hmotnosti 227 kilogramů je vybaven vlastním motorem, který mu umožňuje upravovat oběžnou dráhu a udržovat polohu. Jsou v nich také zabudované sledovací navigační systémy, které společnosti umožňují přesné zaměření. SpaceX rovněž tvrdí, že satelity Starlinku dokážou sledovat trosky na oběžné dráze a autonomně se vyhýbat kolizím.

Další zajímavostí těchto přístrojů je, že po skončení své životnosti samy sestoupí z oběžné dráhy a zaniknout v atmosféře. Rychle shořet při tom má 95 procent jejich komponentů.

 

SpaceX doufá, že se satelitní síť Starlink stane klíčovým zdrojem financování pro větší vesmírné projekty, jako je například plán kolonizovat Mars. "Myslíme si, že toto je základní kámen na cestě k založení soběstačného města na Marsu a základny na Měsíci," řekl minulý týden Musk novinářům k zahájení realizace tohoto satelitového projektu.

K dosažení konstantního internetového pokrytí většiny světa bude podle Muska potřeba nejméně 12 letů s podobným nákladem, jako byl ten dnešní. Ročně předpokládá vynesení až 2000 satelitů. Prozatím má SpaceX povolení provozovat síť v USA.

SpaceX má v budování satelitní sítě k poskytování vysokorychlostního přístupu na internet vážného konkurenta. Společnost OneWeb, podporovaná firmou Airbus, letos v únoru umístila na oběžné dráze pomocí ruské rakety Sojuz ST-B prvních šest satelitů, jež budou součástí celosvětové sítě tvořené přibližně 900 družicemi.

Není bez zajímavosti, že si mnoho lidí spletlo nebeský úkaz s mimozemšťany. Například Nizozemci zasypali komentáři webovou stránku určenou k pozorování UFO. Někteří se obávali, že jde o začátek mimozemské invaze.

Teorie o mimozemšťanech se nevyhnula ani Česku. "Několik obyvatel východní části České republiky nám nezávisle na sobě poslalo hlášení o tom, že včera ve 23:20 viděli na obloze letět šňůru teček v pravidelných rozestupech. Tečky letěly ze západojihozápadu na východoseverovýchod s rovnoměrnými rozestupy," napsal na sociální síti Kosmonautix.

Témata:  UFO mimozemšťané / UFO Elon Musk

Související

Aktuálně se děje

17. ledna 2025 13:34

Války jsou výzva, ale počasí má na svět největší dopad, varují lídři

Rok 2025 přináší podle světových lídrů zásadní výzvy, přičemž eskalující ozbrojené konflikty jsou označovány za nejurgentnější hrozbu, zatímco klimatická krize představuje dlouhodobý problém s největším dopadem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Mars

NASA možná našla důkazy o životě mimo Zemi. Nemá je ale jak dostat domů

NASA oznámila dvě nové strategie pro návrat vzorků z Marsu na Zemi, které by mohly být realizovány do 30. let 21. století. Tyto plány představují alternativy k původnímu programu Mars Sample Return, který NASA vyvinula ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Původní plán byl shledán příliš složitým a drahým, s odhadovanými náklady až 11 miliard dolarů a návratem vzorků posunutým na rok 2040. Takové zpoždění označil šéf NASA Bill Nelson za nepřijatelné.