Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Konec poprav v Česku? Za vším stojí nepochopitelná příhoda

Gilotina, ilustrační foto
Gilotina, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Poslední osobou, která byla v Česku veřejně popravena, je Herta Kašparová. Místní rodačka německého původu nechala na konci války zastřelit desítky lidí bez zjevného důvodu, za což byla odsouzena k smrti oběšením. Na událost se tehdy sjížděli lidé z širého okolí.

13. září 1946 byla u Třešti popravena Herta Kašparová, která byla odsouzená za podíl na masakru 33 civilistů v Třešti ze 7. května 1945. Popravena byla veřejně na louce za městem v blízkosti zámku. Na exekuci se tehdy rozdávaly vstupenky a sjeli se na ni lidé z širokého okolí, včetně školní mládeže. Podle některých zdrojů se jednalo o poslední veřejnou popravu v Česku.

Masakr v Třešti se odehrál jen krátce před koncem války. Městečko ležící nedaleko Jihlavy se přitom dva dny před masakrem zdánlivě osvobodilo. Na budově městského úřadu zavlála československá vlajka a strategická místa ve městě obsadili příslušníci revolučních gard, kteří ale nedokázali dlouho vzdorovat útoku zkušených vojáků jednotek SS.

Ti se probojovali do středu města, kde nejen osvobodili předtím zajaté Němce a kolaboranty, ale především si začali vyřizovat účty s povstalci. Kolem poledne zastřelili první skupinu třinácti lidí, o dvě hodiny později pak byly popraveny další dvě desítky obyvatel Třeště.

Někdy stačilo, že na sobě měli součást vojenské uniformy, jiné pak vybrala místní rodačka, tehdy ani ne dvaadvacetiletá Kašparová, jež během války sloužila u zlínského gestapa a která byla po matce německého původu.

O tom, podle jakého klíče Kašparová oběti vybírala, se dodnes jen spekuluje. Snad se chtěla pomstít za ponížení své rodiny, kterou revolucionáři internovali, možná si vyřizovala účty z minulosti.

"Rodina Kašparových se chovala zvláštně - vždy tak, jak se jim to hodilo. Když chtěli za první republiky odstěhovat tuto rodinu pryč z Třeště, protože neumějí česky, tak otec rychle složil zkoušky z češtiny a hlásil se hrdě k Čechům. Zdá se, že Kašparovi se chovali podle situace, jaká byla. Někdy se hlásili k Němcům a někdy k Čechům," napsal o Kašparové Jiří Vybíhal, který o tehdejších událostech napsal knihu Třešť 1945.

Témata:  historie popravy

Související

Aktuálně se děje

18. června 2026 21:25

MS ve fotbale 2026: Česko - JAR 1:1. Národní tým dlouho vedl, o remíze rozhodla penalta

Po úvodní prohře 1:2 s Jižní Koreou bylo jasné, že aby mohla česká fotbalová reprezentace pomýšlet na postup ze skupiny A fotbalového mistrovství světa v USA, Kanadě a Mexiku, musela ideálně v dalším zápase nad Jihoafrickou republiku vyhrát. Jenže proti českým fotbalistům se osud obrátil ještě před tímto samotným veledůležitým zápasem. Při předzápasovém tréninku se zranil obránce David Jurásek, pro nějž účinkování na turnaji skončilo předčasně. Samotný úvod zápasu svěřencům kouče Miroslava Koubka vyšel více než dobře, Češi do něj vstoupili aktivně a vše zakončili v šesté minutě gólem Michala Sadílka. Od té doby ale byl český tým čím dál pasivnější a nakonec přišel trest v podobě proměněné penalty deset minut před koncem. Duel tak skončil remízou 1:1.

Zdroj: David Holub

Další zprávy