reklama

Vědci se při hledání mimozemského života zaměřují na dvě základní oblasti. První z nich je monitoring signálů z hlubokého vesmíru projektem SETI, který se zabývá hledáním mimozemské civilizace pomocí zachycování rádiové komunikace.

Tím druhým je samotné pátrání na jiných planetách, zejména na jejich povrchu, kde sondy a rovery hledají stopy vody a přítomnost metanu, či v atmosféře, kde hledají obdobné prvky.

Někteří vědci se ale domnívají, že život na cizích planetách neleží na povrchu či pod ním, ale naopak nad ním, konkrétně v oblacích. Vyplývá to ze studie odborníků ze Space Science and Engineering Center na univerzitě ve Wisconsin-Madisone.

Vědci ve studii, kterou publikovali v časopisu Astrobiology, tvrdí, že život na mikroskopické úrovni se může nacházet například v oblacích Venuše. Ta totiž měla v minulosti na povrchu obyvatelné prostředí s tekutou vodou.

Ostatně i na Zemi můžeme nalézt bakterie v ohromných výškách. Jsou schopny proniknout do atmosféry a byly nalezeny i 40 kilometrů nad zemí.

Myšlenka obyvatelnosti oblaků Venuše byla poprvé nastolena v roce 1967 známým biofyzikem Haroldem Morowitzem a astronomem Carlem Saganem. O mnoho desetiletí později tuto myšlenku rozšířili planetární vědci David Grinspoon, Mark Bullock a jejich kolegové.

Teorii, že atmosféra Venuše by mohla být vhodným místem pro život, podpořila i série vesmírných sond na planetě vypuštěná v letech 1962 až 1978. Sondy ukázaly, že teplotní a tlakové podmínky v dolní a střední části atmosféry Venuše - ve výškách mezi 40 a 60 km - nebrání životu na bakteriální úrovni. Povrchové podmínky na planetě jsou však nehostinné, přičemž teploty na povrchu stoupají nad 450 stupňů Celsia.

Vědci nyní pracují na sondě, která by mohla tuto teorii ověřit v praxi. VAMP nebo Venus Atmospheric maneuverable Platform je plavidlo, které létá jako letadlo a může zůstat v oblacích planety až rok. To by mělo za úkol sbírat a analyzovat vzorky a potvrdit či vyvrátit teorii o mimozemském životě. Jeho návrhy jsou ale zatím stále v plenkách.