Lidé, které je možné označit za psychopaty, jsou skvělými herci. Vědí, jak se mají chovat a jak se mají tvářit, aby splynuly se společností a mohli jí dobře proplouvat. Dokážou vypadat a chovat se normálně, upřímně či důvěryhodně. A i když uklouznou, dokážou to vysvětlit nebo od toho okolí rozptýlit.
Jejich velmi důležitou schopností je lhaní. Psycholožka Tatia Lee provedla studii, kdy učila skupinu lidí lhát. Přibližně polovina z nich projevovala znaky psychopatie. A ti se dokázali ve lhaní zlepšit velmi rychle. Podle serveru Independent se psychopati naučili lhát během dvou lekcí mnohem více než ostatní za tu samou dobu.
Psychopati se dokážou tvářit zcela nevinně a mladě, budit v lidech pocit, že jsou nezkušení a potřebují ochranu. Někdy se stane, že odporují vlastním slovům. Řeknou jednu věc a podruhé ji vyvrátí. Podobné chování můžou ukazovat i vůči lidem. Pokud jim přijdou lidé zajímaví, dokážou se tvářit velmi přátelsky, to se může obrátit, když zájem ztratí.
Každý psychopat je schopný vyzařovat pocity jistoty a dominance, obvykle se je učí sledováním okolí. Nestydí se mluvit o věcech, které by ostatní raději tajili. A téměř nespí. Svoje emoce prožívají jinak než ostatní. Někdy mohou být necitliví, jindy se mohou rozzuřit a zcela uklidnit během minuty.
Ačkoliv některé emoce cítí, obvykle jinak než ostatní lidé. A mají problém cizí emoce pochopit. Psycholog Rober Hare ve své knize Wihout Conscience popisuje rozhovor s psychopatem. Když se ho ptal, jak by se cítil, kdyby na něho někdo mířil zbraní, psychopat nepochopil otázku a spíše popisoval, co by dělal. Pocity strachu jsou jim cizí.
Je tedy možné, že se každý den pohybujete v přítomnosti psychopata. Většinou se však nemusíte bát, protože většina z nich se spíše soustředí na to, aby splynuli se společností a využívají svých schopností k věcem, které nejsou přímo nebezpečné.
