Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vědci spočítali, za jak dlouho jsou lidé schopni zničit Zemi

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Za posledních 25 let lidé zcela zničili desetinu netknuté přírody. Podle serveru The Guardian to tvrdí skupina vědců, která varuje, že do konce století planeta Země přijde vlivem lidské činnosti o všechny deštné pralesy a další místa, která zůstávala po stovky let stranou lidského zájmu.

Lidstvo od roku 1993 zničilo plochu o rozloze dvakrát větší než Aljaška. Vyplývá to ze studie doktora Jamese Watsona z Queenslandské univerzity, která vznikla ve spolupráci s organizací Wildlife Conservation Society. 

Odboníci také tvrdí, že při tomto tempu devastace planety lze předpokládat, že na konci 21. století už nebude na Zemi jediné místo nedotčené civilizací. Za posledních 25 let totiž lidstvo zničilo desetinu volné přírody.

Experti varují, že například Amazonský deštný prales ztratil plochu o velikosti až jedné třetiny své původní rozlohy. Stalo se tak i přesto, že se brazilská vláda snažila v uplynulých letech zamezit stupňujícímu se odlesňování krajiny. Čtrnáct procent nedotčeného území ztratil i střed Afriky. Ztráta takového množství území přitom může mít dopad nejen na živočišné druhy, ale i na snahy o zlepšení klimatických podmínek Země.

"Existují čtyři důvody, proč musíme chránit tato místa. Jedním z nich je biologická rozmanitost, druhým potřeba uhlíku, třetím fakt, že na nich žijí nejchudší lidé a čtvrtým je skutečnost, že je to referenční bod přírody pro lidské prostředí," cituje server profesora Williama Laurance z univerzity Jamese Cooka.

Zbývající oblasti netknuté přírody jsou domovem mnoha zvířat, zejména ohrožených druhů. Některé z jedinečných ekosystémů jsou ale už nenávratně ztraceny a nelze je znovu obnovit. Zastavení nebo zpomalení změn přitom nebude podle vědců jednoduché a bude vyžadovat globální spolupráci jednotlivých zemí.

Problém se týká nejvíce Brazílie, která každoročně ztrácí největší množství přírody. Není však sama a obecně vzato nejde pouze o problematiku suchého území. Lidé totiž na Zemi nedrancují pouze pouze lesy a tropy, ale využívají i vod z oceánů či řek.

Podle vědců ale boj proti zničení naší planety zahrnuje i další aspekty, například konec ilegálního trhu se zvířaty, potlačení pytláctví, či zákaz ropných vrtů v chráněných oblastech.

Témata:  Země 1 vědci

Související

Aktuálně se děje

5. února 2026 21:58

Do Česka dorazil saharský prach. Auta i okna barví do hněda

Nad Českou republikou se v těchto hodinách nachází zvýšené množství saharského prachu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se tento jemný písek původem z Afriky neomezuje pouze na vyšší vrstvy atmosféry, ale kvůli srážkám se dostává i přímo na zemský povrch. Lidé tak mohou pozorovat podivně zaprášená auta, hnědé skvrny na okenních parapetech nebo dokonce netradičně zbarvený sníh v horských oblastech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační foto

Antidopingová agentura řeší bizarní problém. Hitem letošní olympiády jsou injekce do rozkroku

Světová antidopingová agentura (WADA) čelí během zimních olympijských her v Itálii kurióznímu, ale závažnému podezření. Podle informací německého deníku Bild se v zákulisí skoků na lyžích mluví o nové metodě obcházení pravidel, která dostala nelichotivou přezdívku „Penisgate“. Skokani údajně podstupují injekce kyseliny hyaluronové do oblasti genitálií, aby dočasně ovlivnili rozměry svých kombinéz.