reklama

Všechny zmíněné studie dohromady zahrnovaly čtyři miliony lidí. Samota podle odborníků zvyšuje riziko předčasného úmrtí o 50 procent. Pro srovnání – obezita zvyšuje riziko úmrtí před sedmdesátkou o zhruba 30 procent. Například dle studie University of York zvyšuje samota riziko mrtvice a srdečních chorob o 30 procent.

Podle vědců z Harvardské univerzity se u lidí, kteří nemají přátele, častěji tvoří krevní sraženiny. U lidí v sociální izolaci vzniká stresová reakce organismu „bojuj nebo uteč“, během níž roste množství fibrinogenu, tedy proteinu nezbytného při srážení krve. Fibrinogen je užitečný, pokud je ho ale příliš, zvyšuje krevní tlak a ucpává cévy. Lidé, kteří mají pouze pět přátel, mají hladinu fibrinogenu o 20 procent vyšší než ti, kteří mají 25 kamarádu. Přijít o 10 - 12 blízkých lidí je jako začít kouřit.

„Lidé by se měli na důchod připravovat nejen po finanční, ale také sociální stránce, protože zaměstnaní je pro většinu z nás stěžejším místem pro navazování společenských kontaktů. Být spojen s druhými je základní lidskou potřebou, stejně jako pocit pohody či pud přežít,“ tvrdí vedoucí studie Julianne Holt-Lunstadová, profesorka psychologie na Brigham Young University v americkém Utahu.

„Extrémní případy ukazují, že nemluvňata, která jsou svěřená do péče pouze jednoho rodiče a která trpí nedostatkem lidského kontaktu, neprospívají a nezřídka umírají,“ dodala Holt-Lunstadová s tím, že sociální izolace bývá používána také jako drastická forma trestu. Připomněla, že nyní žijeme v době, kdy stále větší část populace zažívá společenskou izolaci pravidelně.

Britská kampaň ukázala, že 17 procent seniorů vyhledává přátele, rodinu či sousedy méně než jednou za týden. Jeden z deseti důchodců pak stráví celý měsíc, aniž by se setkal s někým se svých milovaných. Pro dva z pěti seniorů je hlavním „partnerem“ televize. Nenechme se ale mýlit, samota se netýká jen starší generace.

Nedávný výzkum Nadace duševního zdraví ukázal, že mladí lidé ve věku 18 až 34 let se cítí více osaměle než padesátníci. Konkrétně 20 až 80 procent adolescentů přiznává častý pocit sociální izolace, naproti tomu stejný pocit přiznalo 40 až 50 procent starších lidí.

Odborníci doporučují, aby školy věnovaly při výuce větší prostor sociálním dovednostem dětí a aby lékaři při určování diagnózy neopomíjeli sociální vazby člověka. Radnice by měly dbát o to, aby ve městech byl dostatek možností pro společenské vyžití. „Populace stárne, takže lze předjímat vyšší nápor na veřejné zdraví. Mnoho zemí světa čelí epidemii osamělosti,“ uzavřela Holt-Lunstadová.

Loading...

1 komentář (Poslední 31.03. 12:36) Napište svůj názor

reklama