Teroristé přichází a tajné služby to nezvládají, varuje bývalá agentka

Lavina informací

Abdeslama dopadli v Molenbeeku, tedy bruselské čtvrti, která se po listopadových pařížských útocích stala cílem protiteroristických razií. Jak je možné, že se jednoho z hlavních podezřelých teroristů podařilo chytit po tak dlouhé době?

"To je velmi dobrá otázka," odpovídá Machonová. Podle jejího názoru se policejní orgány bezprostředně po pařížském masakru snažily identifikovat pachatele a následně procházely jejich záznamy s cílem vytipovat jejich blízké; tedy určit kruhy, v nichž se pohybovali, jejich konexe či rodinné zázemí. Vyšetřování pak očividně probíhalo velmi agresivně, procházela se komunikace podezřelých a policie se snažila zjistit, kde se mohou skrývat.    

Abdeslam tak musel stát zcela mimo prověřovanou komunikaci; neužíval žádné její elektronické formy, což mu umožnilo zůstat totálně mimo radar velmi intenzivní sledovací sítě, která dnes existuje, případně ho vyšetřovatelé přehlédli v lavině informací, které získávají z uvedené celosvětové sledovací sítě, vysvětluje Machonová.    

Bývalá agentka připomíná, že bezprostředně po pařížských útocích Abdeslama zastavila policie na francouzsko-belgických hranicích. Konstatuje, že v té chvíli jeho jméno očividně nebylo na seznamu podezřelých a francouzští policisté ho nechali jet.

"Ale ano, byl podezřelý, měl být vyšetřován," dodává Machonová. Právě to je podle jejího názoru náplní práce tajných služeb, které mají preventivně shromažďovat informace o komkoliv, kdo by mohl být zapojen do příprav teroristického útoku a provádět preventivní akce s cílem zabránit masakrům.

Dle Machonové jsme nyní svědky toho, že západní zpravodajské služby shromažďují tolik informací, že se doslova topí v oceánu dat a opakovaně jim pak proklouzávají klíčoví podezřelí, kteří by měli být agresivně a cíleně vyšetřováni.   

"Viděli jsme to také u mnoha útoků vlků samotářů na Západě v několika posledních letech," pokračuje Machonová. Soudí proto, že v jistém směru nás plošné sledování na průmyslové úrovni, které o nás shromažďuje veškeré informace, vystavuje většímu riziku, namísto zvyšování bezpečnosti. Domnívá se, že zpravodajci na jeho pozadí nemohou odvádět správnou práci, tedy identifikovat potenciální hrozby pro naší společnost a podniknout preventivní akci, zatknout podezřelé, vyslechnout je a poslat před soud.        

Pokladnice jménem Abdeslam

Případné dodatečné protiteroristické razie po zatčení Abdeslama se budou odvíjet od informací, které vyšetřovatelé od podezřelého získají, myslí si bývalá agentka. Deklaruje, že je velmi důležité, že se podařilo klíčového podezřelého zadržet živého. Připomíná, že po propuštění z nemocnice čeká Abdeslama množství výslechů.

"Jsem si jistá, že někdo, kdo byl v plánování pařížské operace natolik klíčový, bude mít ohromné množství informací, které může nabídnout," uvádí Machonová. Spekuluje, že než bude obžalován, Abdeslam se možná pokusí uzavřít s vyšetřovateli jistou formu dohody, což by mohlo poskytnout doslova pokladnici cenných informací, které odvrátí další útoky.       

"Říkám to proto, že očividně se ze Sýrie stále vrací mnoho džihádistů, kteří nadále představují hrozbu pro naší společnost," varuje Machonová. Konstatuje, že by ráda viděla zpravodajce a policisty, jak se vrací ke starým dobrým metodám získávání informací zaměřených na podezřelé a k preventivní zpravodajské práci, která nás ochrání a zastaví další útoky, namísto plošného sledování, které je k dispozici nyní. "Teprve po útoku se snaží zjistit, kdo byli pachatelé, přičemž v tomto případě jim trvalo čtyři měsíce, než pachatele zadrželi," kritizuje závěrem vysloužilá pracovnice MI5.  

Témata:  Salah Abdeslam,  teroristické útoky v Paříži ,  bezpečnostní služby,  terorismus