Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Svědci pařížských atentátů před soudem vypověděli o hrozivých vzpomínkách

Francouzská armáda hlídkuje po teroristických útocích v listopadu 2015.
Francouzská armáda hlídkuje po teroristických útocích v listopadu 2015.
Foto: Armée de Terre

Četníky, kteří byli ve službě 13. listopadu 2015 v době teroristických útoků v Paříži, stále pronásledují hrozivé výjevy z noci, kdy ve francouzské metropoli a okolí zemřelo 130 lidí. Vypověděli to dnes před soudem s obviněnými z atentátů, u kterého začali svědčit oběti a poškození.

Podle odhadů organizací, které jim poskytují pomoc, by před soudem mohlo vystoupit až 300 obětí útoků. Hlavním obviněným je Salah Abdeslam, který je považován za jediného přeživšího přímého spolupachatele atentátů.

Podle serveru France24 by každý den mělo vystoupit před soudem se svým svědectvím zhruba 15 lidí. Každý z nich bude mít asi 30 minut na to, aby popsal útok a další okolnosti. Slyšení poškozených by mělo trvat pět týdnů.

Soud na žádost vypovídajících četníků nezveřejnil jejich celá jména. Philippe, který v listopadu 2015 u četnictva sloužil 33 let, popsal, jak uslyšel za zády výbuch. Když se otočil, uviděl kouř a lidskou nohu.

"Nejprve jsem si pomyslel 'co tady proboha dělá noha figuríny?' ... Tu nohu si pořád dokážu opravdu velmi jasně vybavit," řekl podle agentury AFP. Dodal, že by společně s dalšími četníky u stadionu vycvičen k jednání ve výjimečných situacích, na krveprolití z té noci ale žádný výcvik nestačil. "Udělali jsme, co jsme mohli," dodal Philippe s pláčem.

V osudný den se mezi 21:16 a 21:53 před stadionem Stade de France ozvaly tři exploze. Mezitím na jiných místech Paříže zaútočili střelci, zejména v hudebním klubu Bataclan, odkud pochází drtivá většina obětí.

Další strážník, jehož křestní jméno je Renaud, se v uvedenou noc vrátil do služby po otcovské dovolené. "Stále to není u konce a já nevím, jestli to někdy bude," sdělil soudu.

Pierre, který u policie už skončil, po útocích strávil měsíc na psychiatrické klinice a stále dochází na léčbu. "Druhá exploze mnou otřásla, viděl jsem napůl roztržený lidský trup, všude byly kousky těl a ten pach krve ... Když jsem přišel domů, měl jsem od krve celé boty a oblečení," uvedl bývalý četník. Soudu také řekl, že má kvůli vzpomínkám na útok potíže jíst a spát.

"Tu noc teroristé rozeseli hrůzu nejen mezi oběti a zraněné. Útoky ublížily i mé ženě, dětem a celé rodině ... Soud by to měl vzít v potaz," dodal.

Obětem atentátů pomáhá řada občanských sdružení a iniciativ. Ty také pořádaly přípravná setkání, během kterých těmto lidem poskytly informace o fungování soudního procesu. "První setkání s našimi členy jsme začali pořádat ještě před pandemií covidu-19," uvedl předseda sdružení 13onze15 Philippe Duperron. Sdružení má zhruba 400 členů, kterým poskytuje psychologickou podporu a také pomoc s přípravou vystoupení před soudem.

K procesu se připojilo zhruba 1800 poškozených. Očekává se, že bude svědčit kolem 300 lidí. Konečný počet ale není jistý, protože mnoho lidí z řad poškozených stále váhá, zda vystoupit před soudem. Často mají pochybnosti, zda má jejich svědectví smysl, uvádějí organizace, které jim pomáhají. Mnoho poškozených také vůbec nechce mluvit s tiskem.

V procesu je obžalováno 20 lidí, z nichž šest je na útěku. Většině hrozí doživotní vězení. Sedm sebevražedných atentátníků zemřelo při útocích. Hlavním obžalovaným je 31letý Francouz marockého původu Salah Abdeslam, který se na začátku soudu prohlásil za vojáka teroristické organizace Islámský stát (IS). Čtení rozsudku je zatím v plánu na 25. května 2022.

Témata:  teroristické útoky v Paříži Francie Salah Abdeslam

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.