Rakousko přišlo s plánem, jak zabránit radikalizaci uprchlíků. Pořádají návštěvy

Rakouská policie už pravidelně navštěvuje ubytovací střediska pro uprchlíky především ve Vídni. Do nich dochází zhruba dvakrát týdně po dobu několika měsíců. Cílem je „podporovat přátelské vztahy s místními obyvateli a pokusit se odhalit a zabránit radikalizaci uprchlíků", vysvětluje server The Local.

Dvanáctičlenná skupina policistů působí jako „kontaktní bod" pro žadatele o azyl i místní obyvatele. Rakouské ministerstvo vnitra doufá, že přítomnost policie by mohla pomoci odfiltrovat potenciální teroristy a výtržníky.

„Zpočátku jsme tam chodili, abychom se o ně postarali, ale také hodnotíme potenciální rizika. Policisté navštěvují stejné uprchlické centrum každý druhý den, takže mohou získat dobré informace o lidech i situaci na místě," vysvětluje šéf skupiny plukovník Friedrich Kovar.

Vysvětluje, že policie má takto přehled o denních událostech na místě a tak může potenciální problémy odhalit mnohem rychleji. „Dáváme pozor především na ty uprchlíky, kteří obdrželi zamítavé rozhodnutí o udělení azylu," uvedl.

Rakouská charita Caritas, která provozuje velký uprchlický domov ve vídeňské části Erdberg, potvrdila, že policie provádí rutinní návštěvy už od začátku roku, prý to ale nemá co do činění s terorismem.

„Pracovali jsme spolu s policií na tom, aby se tyto návštěvy mohly uskutečňovat. Jsme s tím velmi spokojeni, protože důraz není tak moc kladen na terorismus. Je to víc o problémech, které mají co do činění s věcmi jako jsou odpadky nebo dotazy od sousedů," vysvětlil mluvčí Caritas Martin Gartner.

Mluvčí Strany zelených pro migrační otázky Alev Korun připouští, že snaha zabránit radikalizaci je „pochopitelná", dodal ale také, že plošné pátrání bez předchozího důkazu je trochu jako „hledat jehlu v kupce sena".

Mluvčí ministerstva vnitra Karl-Heinz Grundbock poznamenal, že se i nadále ústavní záruky vztahují na všechny uprchlíky a že je stále dodržována presumpce neviny. „Ne každý, kdo obdržel negativní rozhodnutí o udělení azylu, je automaticky terorista nebo střelec. Nesmí docházet k obecnému podezřívání všech. Každý případ by měl být vyšetřován samostatně, pokud existuje důvodné podezření," dodal mluvčí.

Zvláště ve větších zařízeních pro uprchlíky často panuje strach z deportace, zoufalství či beznaděj, které se snadno mohou změnit v agresivitu. I proto se město Vídeň, které momentálně hostí více než 20.000 žadatelů o azyl, v současné době zaměřuje hlavně na primární péči.

Nicméně vídeňský koordinátor uprchlíků Peter Hacker je vůči vládě kritický. „Období od okamžiku, kdy uprchlík dostane zamítavé rozhodnutí o azyl, až po skutečné vyhoštění trvá příliš dlouho. V tomto časovém rámci roste zoufalství mezi uprchlíky, kteří pak jsou nejvíce náchylní k radikalizaci," vysvětluje.

Vídeň není jediné místo, kde se tento přístup uplatňuje. Rakouská spolková země Tyrolsko a tamní policie spolupracují s domácí bezpečnostní agenturou v rámci pilotního projektu, který zahrnuje všechna azylová centra v oblasti.

Policejní mluvčí Manfred Dummer řekl: „Máme policisty, kteří jsou speciálně vyškoleni domácími bezpečnostními službami, aby udržovali kontakt s uprchlíky. V případě, že projekt bude úspěšný, budeme ho rozšiřovat do dalších států."

Témata:  uprchlíci,  policie Rakousko