Uprchlíci přiznali: Neměli jsme sem chodit, přidáme se k teroristům, jsou lepší než Evropa

Evropská unie uzavřela s Tureckem dohodu o migrantech, podle které má Ankara běžence zastavovat ještě před tím, než se dostanou k evropským břehům. Ani přesto však k úplnému zastavení proudu migranti nedošlo. V posledních dnech se spíše zdá, že je tomu naopak a že počet příchozích opět významně roste.

Mnozí z nich končí právě v Řecku. Podle statistik se na řecké území jen za tento rok dostalo asi 160 tisíc běženců. Podle agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) asi polovina z nich pochází ze Sýrie. Většina požádala o udělení statusu uprchlíka, mnozí už ale svého rozhodnutí odejít z vlasti a hledat pomoc v EU hořce litují.

Cokoliv je lepší než tohle

Mustafa (38) už čtyři měsíce žije nedaleko aténského přístavu Pireus, kde čeká na rozhodnutí týkající se azylu. Už teď však lituje, že odešel ze syrského Aleppa. „Cokoliv je lepší než tohle," říká s pláčem. Se svou manželkou Nadiou (37) se mačká v malém rozbitém stanu v dusivých letních vedrech. Rozhodnutí o udělení o azylu už podle nich bylo několikrát odloženo.

Pár utekl z vlasti, kde nechal téměř celou rodinu – s výjimkovou Mustafových rodičů, kteří se dostali do uprchlického tábora v Turecku. „Při tomto tempu tu budeme celé roky. Někdy jen chci vzít mou ženu za ruku a skočit do moře," přiznal.

Některé státy vyřizují žádosti velmi pomalu

Aby mohl on i jeho žena získat azyl v Evropě, musel po příjezdu do Řecka projít přísným procesem prostřednictvím Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO). „Čas potřebný pro vyřízení žádosti o přemístění záleží a jednotlivých členských státech. Některé jsou poměrně rychlé. A některé nejsou," přiznává pracovník řecké azylové služby Iota Peristeri. „Můžete mít štěstí a v Řecku čekat tři měsíce. Nebo to taky může trvat mnohem delší dobu," dodal.

Ti, kteří do Řecka přišli do března, tedy před tím, než začala dohoda mezi Tureckem a EU platit, mohou čekat dlouhou dobu – členské státy EU by sice měly plnit své stanovené kvóty, mnohé země jsou však velmi opatrné v otázce, komu azyl opravdu udělit.

Lidé platí, aby se dostali zpátky do Turecka

„Proces přemístění je tak pomalý. Myslím, že život v Sýrii by byl jednodušší," myslí si Maha (38), která opustila Aleppo se svými třemi dětmi v únoru poté, co její manžel zemřel na mrtvici. I když se ona i její děti v březnu u EASO zaregistrovaly jako uprchlíci, stále čekají na svůj první pohovor. „Chci jen, aby si pospíšili, nebo aby nás alespoň poslali zpátky do Sýrie. Hodně lidí teď lituje, že vůbec přišlo. A mnoho z nich se nechává propašovat zpět do Turecka," řekla.

Zatímco část žadatelů o azyl, jako Maha, je umístěno v oficiálních uprchlických táborech, většina je nuceni spát na ulicích v Aténách, zatímco čekají, až budou jejich žádosti zpracovány. „Lidé jsou tak zoufalí, že udělají cokoliv" řekl Safi, bývalý zaměstnanec a překladatel pro NATO. „Všichni tady jsou v depresi, včetně mě. Nikdo se tu necítí dobře. Mám přátele, kteří říkají, že se vrátím vstoupí do al-Káidy, protože mají pocit, jako by neměli jinou možnost. A víte co? Já se jim ani nedivím."

Témata:  uprchlíci,  Řecko,  Sýrie