Teroristé brali sociální dávky z Belgie. Nastane změna? Profesor má jasno

Sociální dávky nejsou příčinou

Podle profesora je velmi zavádějící argumentovat tím, že lidé, z nichž se stali teroristé, pobírali sociální dávky. "Pochopitelně, pokud by lidé věděli, že oni plánovali teroristický útok, nešlo o to omezit sociální systém, ale zavřít je do vězení, sledovat je nebo tak něco," konstatuje filozof s tím, že využít tuto skutečnost ve prospěch volání po omezení sociálních dávek, k čemuž nyní dochází, je velmi špatné.  

Apely k omezení sociálních dávek již neřeší, koho by se opatření mělo přesně týkat. "Bude se to týkat všech muslimů, všech podezřelých, každého?" ptá se Bricmont. Připomíná, že současná belgická vláda již sociální systém oklešťuje a dávky se rok od roku snižují.      

Profesor se tedy domnívá, že omezení sociálního systému může mít za následek pouze zvýšení rizika, že se více lidí ocitne v prekérní situaci, která je nakonec může přimět k násilnému jednání.  

"Nemyslím si, že by byly dávky jakýmkoliv problémem," deklaruje Bricmont. Podotýká, že finanční úniky ve skutečnosti výrazně převyšují výdaje do sociální oblasti a pokud by dávky mohly zabránit teroristickým útokům, jednalo by se o opatření za velmi malé peníze.

Pro veřejnost může být sice pobuřující, že lidé na sociálních dávkách zabíjejí jiné lidi, ale profesora více než skutečnost, že teroristé pobírají dávky, pobuřuje to, že vraždí lidi. "Pokud by měli práci, nepobírali by dávky, já bych to i tak považoval za stejně hrozné a pobuřující," konstatuje akademik.  

Bricmontovi se zdá, že Wall Street Journal se v souladu se svou neoliberální agendou pokouší využít tento argument proti sociálnímu systému. S daným postupem však profesor nesouhlasí a deklaruje, že pobírání sociálních dávek nemá absolutně nic společného s terorismem. "Je to psychologicky šokující, ale zastavme se a přemýšlejme o tom," nabádá expert. Pokládá otázku, komu bychom dávky omezili. Pokud víme, že je někdo terorista, není to podle odborníka záležitost sociálního systému, ale policejního dohledu, což je zcela jiná oblast.   

Neútočí uprchlíci ale Evropané

Islámský stát již dříve nabádal své stoupence, aby využívali výhod evropských sociálních systémů. Dá se tedy podle profesora tato skutečnost jednoduše ignorovat?

"Otázka zní: Co ví policie?" odpovídá Bricmont. Nepochybuje o tom, že je potřeba s Islámským státem bojovat. Osobně by byl pro možnost spojit se v Sýrii s Ruskem za účelem boje s džihádisty, jelikož současná opatření považuje za pouze málo efektivní bombardování. Problém podle profesora nachází na syrském pozemním bojišti, nikoliv mezi belgickými občany či migranty směřujícími do evropských zemí.    

"Je to velmi zlé, ale pointa je, že se nejedná o uprchlíky," reaguje expert na dotaz, jak hodnotí současnou bezpečnostní situaci v Evropě, kdy v nedávné době došlo k sérii hrozivých útoků, přičemž některé jsou připisovány právě uprchlíkům. Mnoho pachatelů ve skutečnosti představovalo občany evropských zemí, kteří v nich vyrostli, připomíná profesor.  

"Neznám každý jednotlivý případ, ale mnoho teroristů zde vyrostlo," vysvětluje Bricmont. Domnívá se, že v jistý moment těmto osobám zřejmě došla trpělivost s problémy, které Západ způsobil na Blízkém východě a nestabilitou, kterou v regionu rozpoutal.   

Témata:  Belgie,  Islámský stát