Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Odsouzený trestanec si mohl poprvé pochovat svého synka, plakala i soudkyně +VIDEO

Soud, ilustrační fotografie
Soud, ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Washington - Že i soudci jsou jen obyčejní lidé a ne jen bezcitné stroje na verdikty, dokázala americká soudkyně Amber Wolfová. Dovolila totiž souzenému trestanci, aby si mohl přímo během jednání poprvé pochovat synka, který se krátce před procesem narodil.

Měsíční miminko přinesla k pultíku pro obžalované manželka lupiče Jamese Roedera Ashley. To, že byla v soudní síni také, není žádná náhoda - i ona je totiž v případu obžalovaná.

Soudkyně Wolfová navíc už dříve nakázala, že se manželé nesmějí stýkat, dokud projednávání případu neskončí. Tentokrát se ovšem rozhodla, že udělá výjimku.

Zdroj: YouTube

Soudkyně přitom úplně jasně řekla, že jde jen o tuto jednu příležitost a rozhodně tím neruší předchozí zákaz styku manželů. Roeder byl každopádně pořádně zaskočený, když soudkyně k ohrádce, v níž stál, přivolala jeho manželku a dovolila jí, aby předala měsíčního synka poprvé otci do náručí.

Obžalovaný v tu chvíli jako by úplně zapomněl, kde je. Synka tisknul k hrudi, několikrát ho políbil a plakal dojetím. Slzy uronila i samotná soudkyně.

Témata:  USA soudy zajímavosti

Související

Aktuálně se děje

19. srpna 2025 19:36

Diana by se obracela v hrobě. Jak by se dívala na to, že William se odmítá usmířit s Harrym?

Vztah prince Williama a prince Harryho prochází těžkou zkouškou a jejich odcizení je o to bolestivější, že jejich matka, princezna Diana, vždy trvala na tom, aby se navzájem podporovali. Podle životopisce Diany, Andrewa Mortona, často říkala, že má dva syny z jednoho prostého důvodu – mladší bude vždy oporou staršímu v jeho osamělém úkolu budoucího krále.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovo cynické a nechutné gesto. Jde o Nobelovku za mír

Šéf Bílého domu Donald Trump si přivlastňuje zásluhy za diplomatické průlomy, na nichž americká diplomacie pracovala klidně i celé roky. Skutečnost, že v této souvislosti kontaktoval norského ministra financí Jense Stoltenberga s žádostí o Nobelovu cenu míru, působí v kontextu podpory izraelské ofenzivy v Gaze, útoku na Írán a ignorování Ukrajiny jako cynické, a dokonce až nechutné gesto.