Berlín - Rok uplynul od doby, kdy se tisíce uprchlíků tísnily na budapešťském nádraží Keleti a další již mířily po dálnici směrem do Rakouska. V noci na 5. září se tehdy německá kancléřka Angela Merkelová rozhodla, že imigrantům umožní přijít do spolkové republiky.
Toto rozhodnutí pomohlo statisícům běženců, výrazně pozměnilo německou politiku a dodnes budí velké emoce.
"Jsem na to osobně hrdý, že s ohledem na naši historii můžeme takhle pomáhat," říká Christian Thomes z neziskové organizace Caritas. Podle něj je dobré mít kancléřku, která ve složité situaci řekne, že je nutné běžencům pomoci a převezme zodpovědnost.
"Je to zcela pomatená politika," je naopak přesvědčen místopředseda Alternativy pro Německo (AfD) Alexander Gauland, který někdy o Merkelové hovoří jako o diktátorské kancléřce.
Názory z opačných pólů i aktuální preference hlavních politických stran ukazují, že rok po zásadním rozhodnutí jsou Němci v názoru na kroky šéfky německé vlády rozděleni více než kdy dříve. Nebylo tomu tak ale vždy. Loni v září měl postup Merkelové širokou politickou i veřejnou podporu.
Rozhodnutí nechat běžence přicházet bez kontroly přes německé hranice, kterými už v předchozích měsících loňského roku prošly stovky tisíc migrantů, učinila Merkelová podle německých médií po konzultaci s tehdejším rakouským kancléřem Wernerem Faymannem a také s trojicí německých politiků. Byl mezi nimi ministr vnitra Thomas de Maiziére (CDU), ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier (SPD) a šéf jejího kabinetu Peter Altmaier.
S předsedou sesterské CSU Horstem Seehoferem, který se později stal jedním z nejvýraznějších kritiků migrační politiky kancléřky, tehdy nemluvila, protože se mu prý nedovolala.
V rozhodování Merkelové, která nedlouho předtím pronesla známá slova o tom, že Německo situaci zvládne, hrálo roli několik faktorů. Vedle pomoci uprchlíkům, z nichž statisíce šly z válkou zničené Sýrie, to byla také snaha ulehčit Maďarsku a dalším zemím na balkánské migrační trase, které v oněch dnech nával běženců jen těžko zvládaly.
Nezanedbatelnou roli hrály ale i historické konotace. Asi nikdo v okolí kancléřky nebo v německé vládě si nedokázal představit, že by němečtí policisté či dokonce vojáci silou, nasazením slzného plynu a dalších prostředků bránili neozbrojeným uprchlíkům v překročení hranic. Takový obrázek, který by některým mohl byť jen vzdáleně připomenout doby minulé, o sobě Německo šířit nechtělo.
Témata: uprchlíci, Německo, Angela Merkelová
Související
10. července 2025 13:10
22. března 2025 13:02
4. března 2025 11:52
22. ledna 2025 14:08
3. ledna 2025 14:48
11. prosince 2024 19:57
